Založení Českého centra Brusel

České centrum (ČC) Brusel bylo založeno v roce 1997. V nótě od belgického diplomatického servisu, adresované Velvyslanectví ČR v Belgii vznik Českého centra Brusel kvituje belgická strana a ČR k tomuto záměru gratuluje již v roce 1996. 

Prostory 

České centrum Brusel sídlí v budově Velvyslanectví ČR v Belgii na adrese 150-152 Avenue Adolphe Buyl – zde sídlilo od svého založení až do roku 2007, kdy byl slavnostně za přítomnosti více premiéra Alexandra Vondry, ministra Karla Schwarzenberga, generálního ředitele Českých center Jaroslava Kantůrka, krajských hejtmanů a dalších osobností otevřen Český dům na adrese Rue du Trone 60. V budově sídlilo kromě Českého centra velké množství českých subjektů, České centrum zde před a během Českého předsednictví ČR v Radě EU 2009 uspořádalo několik desítek výstav v sále o rozloze 300 m². V kontextu posílení propagace české kultury a umění v Bruselu se také Česko v roce 2007 zúčastnilo prestižního festivalu Europalia Europa. 

Po českém předsednictví EU (2009) se České centrum přestěhovalo zpět do budovy velvyslanectví, kde sídlí dodnes. V tomto období se také program ČC Brusel začal soustředit na spolupráci s místními partnery a mezinárodními organizacemi, vlastní prostory tudíž ČC Brusel využívá pouze sporadicky, užívají je např. krajanské spolky jako je Česká škola bez hranic Brusel. 

Kulturní program 

V prvních letech existence byly součástí hlavní náplně Českého centra podpora turistiky a exportu, stejně jako ostatních tehdejších center, významnou část programu pak tvořily také výstavy převážně výtvarného umění. Druhý ředitel ČC Brusel Petr Bažant zde uspořádal například výstavu českých surrealistů ve spolupráci s bruselskou galerií Fayla – Sablon, prezentoval dětské kresby z Terezína, které doprovodilo představení dětské opery Brundibár, jež v ghettu také vznikla, nebo hostoval výstavu známek s vyobrazeními československých prezidentů od Masaryka po Havla. České centrum také přilákalo rozrůstající se okruh belgických příznivců hudby Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů. Co dalšího se dělo na začátku milénia v ČC Brusel si můžete přečíst v tomto článku.  

„Například kreslíř Jiří Slíva měl nejprve v Českém centru besedu, při níž svým klukovským vzhledem uchvátil dívky všech věků, zejména belgické krajanky. Během následné vernisáže se zase dostali do varu muži, kteří Slívův humor chápou hlouběji. Jeho zdánlivá jednoduchost totiž klame a šidí,“ řekl pro server Idnes.cz Petr Bažant a zmínil, že se Slívova výstava dostala i do hledáčku tisku, dokonce The Wall Street Journal Europe ji prezentoval jako hlavní akci v Bruselu. 

Další ředitel ČC Brusel, Pavel Černoch, například uspořádal na jaře 2004 společně s českou stálou misí při EU Český týden v Evropské komisi, aktivity se ale rozšířily i na Radu EU a do Evropského parlamentu. Konaly se výstavy, koncerty, filmová promítání, semináře i kurzy češtiny a v jídelnách komise se podávaly české speciality. Organizátoři si kladli za cíl představit Česko, které za pár týdnů vstupovalo do Evropské unie, jako moderní kulturní zemi, která se posouvá z Východního bloku stále více na Západ, a rozpustit případné předsudky. Týden se setkal s ohromným úspěchem a akcí se zúčastnilo zhruba tisíc úředníků. Podobná akce, ovšem pro veřejnost, se konala o čtvrt roku dříve, kdy se během druhého listopadového víkendu snažila desítka nově přistupujících zemí vylepšit svůj obrázek v očích belgické veřejnosti a představit se těm, kteří o dané zemi neměli větší povědomí. V Českém centru byla představena výstava Václav Havel – dopisy Olze, připraven program pro děti i dospělé a občerstvení v podobě tradičních koláčků, českého piva a moravského vína. 

V roce 2008 se řediteli Petru Polívkovi podařil nelehký úkol, uspořádal výstavu děl významného českého výtvarníka Jiřího Anderleho s názvem 1965–2007

„Měl jsem velikou radost, že nakonec souhlasil s tím, že nám svoje díla propůjčí, protože jak možná víte, Jiří Anderle poté, co založil své muzeum v Praze, už nedává obrazy k dispozici jiným galeriím,“ řekl tehdy České televizi. 

První české předsednictví v Radě EU v roce 2009 bylo nabité kulturními akcemi a tým Českého centra si dal opravdu záležet. Tato snaha se vyplatila a kulturní program sklidil velký úspěch. Pro představu přinášíme seznam akcí, na kterých se podílela studentka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, která na ČC Brusel v prvním půlroce 2009 absolvovala stáž: 

Výstavy: Fenomén Martinů Dekadence, František Drtikol, 200 let Mariánských Lázní, Jiří Trnka, Orbis Pictus, Art Brut, Cestovatel Emil Holub, Thermae Europae, České hvězdy  

Koncerty: Dan Bárta a Ilustratosphere, Jiří Stivín a Robert Hugo, Iva Bittová, Aneta Langerová, Orchestr National de Belgique a Brněnský filharmonický sbor, Ondřej Kukal a komorní orchestr Luis Poulet Liège, Luboš Andršt Group, Marta Kubišová, Libor Nováček, Česká filharmonie, Kateřina Chroboková a Dagmar Šašková 

Další akce: promítání filmů (např. filmy Jana Švankmajera), ozvěny festivalu dokumentárních filmů Jihlava, debata s Davidem Černým na téma Entropa, spolupráce s dalšími regiony a se zastoupeními organizací Czech Trade, CEBRE, Czech Tourism, s českým velvyslanectvím v Belgii a Stálým zastoupením ČR při EU 

V druhé polovině roku 2009 představilo České centrum ve spolupráci s Magistrátem hl. města Prahy skupinu The Tap Tap, která si bruselské publikum naprosto získala.

„Mně se to líbilo strašně. Byl jsem překvapený. Nevěděl jsem přesně do čeho jdu, ale mám z toho obrovskou radost. Tento večer byl krásný, nádherně jste hráli, a samozřejmě nejen to. Člověk si během takovéhoto večera uvědomí, co je v životě skutečně důležité. A to je možná jedno z těch vašich nejpodstatnějších poselství,“ nechal se po koncertu slyšet Petr Polívka. (zdroj: Naše Praha) 

Rok 2011, kdy se centrum v první půli vedl Karel Peroutka a ve druhé převzala otěže Kristina Prunerová, například přivedl do bruselského divadla Vaudeville soubor Národního divadla Brno s představením Korespondence V+W, z výtvarného umění se v Bruselu objevila díla Kateřiny Šedé a Jiřího Skály na výstavě The Other Tradition v Galerii Wiels nebo Jakuba Nepraše v Pražském domě a v Galerii Waldburger. Publikum si mohlo užít hudbu v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale nebo sérii jazzových koncertů Sounda Jazz Club Czech Series.  

V roce 2012 sklidil na bruselském 30. ročníku mezinárodního animovaného filmu velký úspěch film Alois Nebel, kterému se podařilo dvakrát beznadějně vyprodat promítací sál s kapacitou 600 diváků. Součástí doprovodného programu byl i koncert hudby z filmu v podání Dušana Neuwertha a Jaromíra 99. O dva roky později se do města Alois Nebel vrátil v podobě výstavy založené na komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99, a to u příležitosti vydání francouzského překladu tohoto literárního počinu. 

Kristině Prunerové se například také podařilo v roce 2014 uspořádat společně s Filmovým archivem Belgického království, zastoupením hlavního města Prahy v Bruselu a Národním filmovým archivem v Praze měsíc trvající retrospektivu režiséra Jiřího Menzela, který při této příležitosti navštívil nejen Brusel, ale i Gent. Publikum se mohlo seznámit nebo si připomenout filmy jako Postřižiny, Rozmarné léto, Ostře sledované vlaky, Skřivánky na niti nebo Slavnosti sněženek.  

Výrazným počinem bylo i spoluzaložení festivalu Pop and Shop European Fashion and Design Market, prezentujícího současnou módu zemí sdružených v síti EUNIC.  

„Pop and Shop jsme založili společně s kolegy z dalších kulturních institutů, protože nám na bruselské kulturní scéně chybí větší zastoupení akcí o zahraniční módě,“ Kristina Prunerová (zdroj: Novinky.cz) 

Rok 2015 byl pro ČC Brusel rokem ve znamení filmu, představilo 15 českých filmů na desítce filmových přehlídek, včetně ozvěn českých festivalů Jihlava a Jeden svět. V galerii Baudelaire v Antverpách také proběhla série 7 výstav, která představila fotografy československé nové vlny, jako jsou Tono Stano, Rudo Prekop nebo Vladimír Židlický, a oslavila 25 let spolupráce této galerie s českými fotografy. 

V roce 2018 byl v celé síti Českých center kladen důraz na tzv. „osmičková výročí“. Můžeme zmínit například multimediální výstavu ke 100. výročí české a slovenské státnosti, zahájenou v Evropské komisi premiéry obou zemí. Značný úspěch zaznamenala výstava Invaze 68 Josefa Koudelky v galerii Botanique. Pražské jaro připomněl dvouměsíční festival československé nové vlny v CINEMATEK. Roku 1918 se věnoval celoroční program zahrnující dokumentární divadlo, site-specific tanec i diskuse o architektuře v centru BOZAR. Systematická práce s designem vyvrcholila ve dvou projektech – představení ikonických předmětů českého designu v bruselských výlohách a velkém festivalu české a slovenské módy v populárních prostorách bývalé secesní tržnice v centru Bruselu. 

Krásným příkladem propojení české kultury s kulturou belgickou a jedním z hlavních symbolů Bruselu bylo pořízení historicky prvního českého oblečku pro sošku čůrajícího chlapečka, Manneken Pis, v roce 2020. Byl vybrán modrotisk, který je signifikantní tradicí zapsanou do seznamu kulturního dědictví UNESCO. 

Výrazným počinem ČC Brusel se v roce 2021 stal podcast Jazzman vs. špioni: Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky, jehož autorkou byla ředitelka Jitka Pánek Jurková. Podcast jako produkt covidového období se ukázal jako skvělá platforma pro předání faktů o kulturní diplomacii a jejím vývoji zajímavou a poutavou formou. Čtvrtý díl pak byl věnován konkrétně české kulturní diplomacii, jejíž nedílnou součástí jsou Česká centra. Hostem byla i diplomatka a první ředitelka Správy kulturních zařízení / Správy českých center Gita Fuchsová. 

ČC Brusel podobně jako další Česká centra v zahraničí rychle reagovalo na ruskou agresi vůči Ukrajině. Začalo zvát ukrajinské hosty nebo také české hosty s ukrajinskou expertizou na různé akce: například Vojtěch Boháč na debatě v Bozar nebo Olena Betlia na zahájení ozvěn Ji.hlavy v Bruselu. Výstava Radka Brousila v prestižní galerii Komplot zaznamenala velký ohlas také díky jeho benefiční dražbě tisků pro Ukrajinu.  

V tomto období centrum také spolupracovalo na jednom z největších belgických filmových festivalů, kterým byl ANIMA. ČC zde pomohlo představit 40 filmů doprovázených významnými českými tvůrci a řadou workshopů. 

V roce 2022 se České centrum významnou měrou podílelo na koncepci a realizaci oficiálního kulturního programu druhého českého předsednictví EU, při kterém využilo dlouhodobě rozvíjené vztahy as místními institucemi – kulturními centry, festivaly, ale i Evropskou komisí či Evropským parlamentem, stejně jako s jednotlivými významnými osobnostmi belgické umělecké scény. Vzhledem k místu svého působení bylo ČC Brusel logicky v tomto období v popředí pozornosti, které dokázalo skvěle využít. Hned na úvod, na celý červenec nainstalovalo v okolí budovy Evropské komise velké prapory, které představovaly umělecké ztvárnění české nebo evropské vlajky nejen českými, ale i zahraničními umělci. 

V rámci kulturního programu pozvalo České centrum do Belgie i jedno z nejznámějších českých divadel. Dejvické divadlo přijelo se svou inscenací Elegance molekuly do Bruselu a do Lovaně, kde umělecky ztvárnili fascinující příběh profesora Holého, který s belgickým lékařem Erikem de Clerkem a americkým chemikem Johnem C. Martinem pracovali na léku na AIDS. Společně s představením proběhla v Lovani i vědecká konference Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Katolické univerzity v Lovani na téma pokroky v léčbě rakoviny. 

5. listopadu 2022 se uskutečnila v Gare Maritime, nejkrásnějším prostoru v Bruselu, společná přehlídka WE’RE NEXT BRUSSELS, na níž se představily vycházející hvězdy evropského módního nebe – nejmladší generace módních návrhářů z Česka a Belgie. O této akci promluvila pro Český rozhlas ředitelka ČC Brusel Jitka Pánek Jurková. Přehlídce byla věnována i reportáž v Událostech v kultuře České televize. 

Nabitých šest měsíců českého předsednictví symbolicky uzavřel multižánrový večer Passing the Batton to the Next Generation (Předání štafety další generaci). Ve dvou sálech paláce umění Bozar vystoupili Beata Hlavenková a Kapela Snů, Marcel Bárta a Vertigo a Radek Baborák se svým BaborakEnsemble. Večer byl zahájen poctou slavné Smetanově Vltavě v nové úpravě čerstvé držitelky Anděla Nikol Bókové, zazněla premiéra L‘Orangerie od Radka Baboráka, koncertní ukázky hudby z filmu Zátopek od Beaty Hlavenkové či hlavní motiv Markéty Lazarové od Zdeňka Lišky. Svou tvorbu představili též stipendisté Akademie MenART a nechyběly ani originálně pojaté vánoční koledy. 

Dlouhodobé projekty 

Jedním z dlouhodobých projektů je festival Jeden svět v Bruselu, který více než 20 let odhaluje tematiku porušování lidských práv prostřednictvím filmových promítání v Bruselu. České centrum Brusel na něm spolupracuje nejen s místní kulturní scénou (zahájení se každoročně koná v paláci krásných umění Bozar), ale jehož nedílnou součástí jsou advokační schůzky a diskuze v institucích EU, které Člověk v tísni (hlavní organizátor) domlouvá s cílem zasadit se o změnu právě v naprosto unikátním prostředí srdce EU. Festival se koná každý rok na konci dubna, každoročně se jej zúčastní cca 1500–2000 diváků, průměrný počet promítaných filmů je 15. 

České centrum Brusel je aktivním členem sítě evropských kulturních institutů EUNIC, několikrát také ředitelé ČC Brusel plnili roli prezidenta klastru. V rámci EUNIC Brussels se podařilo zorganizovat několik vynikajících dlouhodobých projektů, z těch novodobých šlo hlavně o The Future of Living věnující se problematice umělé inteligence a soužití s ní, z těch nevýraznějších šlo o festival Transpoesie, který v roce 2011 České centrum spolu s několika dalšími členy EUNIC Brussels iniciovalo – tento formát vícejazyčného festivalu současné poezie, který osciloval za posledních více než deset let mezi komorními čteními, výstavami v parku a čtení v metru a nákupních galeriích, je stále pokračujícím projektem, do kterého se zapojilo za jeho existenci stovky básníků a básnířek – a jehož archiv je impozantním kolektivním dílem. Za 12 let festival předvedl 290 básní 265 autorů. 

„V rámci své programové koncepce se snažím představit současnou českou literaturu v plné šíři, připomínat slavná jména a výročí českých literátů a zároveň představovat mladé, talentované české autory. Nezaměřuji se ‚jen‘ na prózu či beletrii, ale využívám i formátů, které atraktivní formou přibližují českou básnickou tvorbu. Jedním z nich je právě Transpoesie, která umožňuji představit zdánlivě opomíjenou literární oblast opravdu masově," nechala se slyšet Kristina Prunerová. (zdroj: Madam business) 

Silnou českou stopou v Bruselu je Czech Street Party, která se poprvé konala u příležitosti otevření Českého domu v roce 2007. Každoročně, a to až do období pandemie v roce 2020, ji navštěvovalo v půlce června na 5000 diváků. Jednalo se o festival, který široké veřejnosti představoval českou hudbu, turistické atrakce, zaměřoval se jak na mezinárodní bruselské publikum, tak byl vnímán jako místní pouliční festival pro rodinné publikum.  

Za svoje působení se podařilo Českému centru navázat dlouhodobé spolupráce s filmovými (BRIFF, ANIMA) a hudebními festivaly (Ars Musica), veletrhy knižními (Foire du Livre) i těmi věnujícími se výtvarnému umění (Art Brussels), kde se několikrát uvedla extenzivní česká sekce. Rozvíjet se daří také umělecké rezidence, například v návaznosti kurátorských cest (například i z Lucemburku patřícího do teritoria ČC Brusel – MUDAM), České centrum Brusel podporuje také přímé spolupráce mezi belgickými a českými subjekty, přičemž některé výrazné projekty (například v kontextu výročí let 1918 a 1989) byly také spolufinancovány z EU zdrojů (Revolution Is Not a Garden Party). Výrazné stopy v místním tisku (Le Soir, De Standaard) zanechali autoři, kteří byli hosty ČC v rámci press tripů, speciální fokus na Česko byl uveden v tisku v kontextu Pražského jara 1968 (časopis Deus Ex Machina), fokusu na český komiks (StripGids) a další. 

Vedení Českého centra Brusel 

Zakládajícím ředitelem ČC Brusel byl Petr Hornek. Následně nastoupil do vedení Petr Bažant, kterého následoval Pavel Černoch, jenž České centrum provedl vstupem Česka do EU. Od října 2005 byla pověřena vedením Yvetta Firlová a v následujícím roce se vedení ujal Petr Polívka. Ten předtím vedl Symfonický orchestr FOK a poté strávil čtyři roky jako vedoucí mise v Zambii a Ugandě a následně se postavil do čela Karlovarského symfonického orchestru. V letech 2010–2011 zde působil na ředitelské pozici Karel Peroutka. Další výběrové řízení vyhrála Kristina Prunerová, jež v minulosti působila například v nadaci Člověk v tísni. Rozhovor s ní z roku 2017 si můžete přečíst zde. V tomto roce na ČC Brusel končila a na přechodnou dobu byla pověřena řízením Eva Petráková. Od září pak nastoupila nová ředitelka, Jitka Pánek Jurková, výzkumnice v oblasti kulturní diplomacie s bohatými zkušenostmi v tomto oboru, publicistka a vysokoškolská pedagožka. Od února 2023 centrum vede Kristýna Halounová, která má zkušenosti z Kunsthalle Praha nebo Nadace Proměny Karla Komárka. 

Významné osobnosti 

Šimon Pánek, Radek Baborák, Dan Bárta, Marcel Bárta, Iva Bittová, Petr Blažek, Čechomor, Miřenka Čechová, František Drtikol, Lenka Dusilová, Petr Fischer, Šárka Gmiterková, Jiří Hájíček, Ondřej Havelka a Melody Makers, Beata Hlavenková, Tereza Hradilková, Martha Issová, Nina Formánek Jaganjacová, Tomáš Jungwirth, Karolína Juříková, Daria Kashcheeva, Aleš Kisil, Alice Klouzková, Pavel Kořínek, Pavlína Kvapilová, Aneta Langerová, Lobkowicz Trio, Václav Marhoul, Ondřej Macl, Radek Malý, Tamara Moyzes, Kristian Mráček, Alena Mornštajnová, Václav Neužil, David Ondříček, David Pěruška, Martin Polák, Tomáš Pospiszyl, Tomáš Procházka, Barbora Procházková, Jiří Přibáň, Michael Romancov, Apolena Rychlíková, Petr Šabach, Kateřina Šédová, Pavel Šporcl, Petruška Šustrová, Švandovo divadlo, Jaromír Typlt, Lenka Vacková, Petr Vidomus, Emil Viklický, Darina Zavadilová, Martin Zet, Jiří Slíva, Kateřina Šedá, Jiří Slíva, Jakub Nepraš, Helena Třeštíková, Markéta Pilátová, Radeq Brousil, Jáchym Topol, Rudolf Samohejl, Vojtěch Boháč

brussels.czechcentres.cz