Historie

Česká centra v letošním roce slaví 30 let své novodobé historie. Vznik původních kulturních středisek sahá sice hluboko do padesátých let, nicméně první Česká centra (tehdy ještě Správa Českých center) s tradiční činností, jak ji známe nyní, vznikla až v roce 1993.  

U této příležitosti jsme pro vás připravili speciální webové stránky mapující náš vývoj po sametové revoluci.  

A co vás na novém webu čeká? 

• Časová osa, aneb jak šel čas s Českými centry (vznik a zánik, krátká historie, nejvýznamnější kulturní akce daných ČCZ, personální obsazení, historie budov s unikátní architekturou atd.) 

• Speciální rozhovory s původními řediteli Českých center a dalšími pamětníky 

• Dobové fotografie a videa 

• Dobové novinové články 

• Kdo nás po 30 let vedl kupředu. Podívejte se na seznam všech generálních ředitelů. 

• Největší projekty za 30 let (Noc literatury, Osmičkové roky, 100 let republiky, první a druhé předsednictví...)  

Česká centra za každých okolností rychle a důstojně reagovala na světové či domácí události, ať už to byl ukrajinský převrat v roce 2014, ruská agrese tamtéž v roce 2022, Brexit, olympijské hry v Tokiu a Londýně či ekonomická krize na domácí půdě.  

Děkujeme, že jste s námi. 

Historie Českých center

Historie Českých center (ČC) se začala psát roku 1949, kdy byla založena Kulturní a informační střediska (KIS) v Sofii a Varšavě. KIS byla přímým předchůdcem Českých center a soustředila se především na kulturní akce, pořádala filmové i literární večery, přednášky, koncerty i jazykové kurzy, ale také vedla knihovny a informační a překladatelskou činnost. Tyto aktivity byly součástí ideologické propagandy a cílily na spřátelené socialistické státy – v 50. letech KIS rozšířila svou působnost o Maďarsko (Budapešť) a Německou demokratickou republiku (Berlín), v 80. letech se otevřelo další centrum v rumunské Bukurešti. 

Po revoluci na činnost KIS navázala Správa zahraničních kulturních zařízení, která se roku 1994 přejmenovala na Správu českých center, později pouze Česká centra. Popřevratovou snahou bylo pokračovat v činnosti v regionech, kde již střediska založena byla, zároveň však rozšířit svoje působení především do zemí západní Evropy. 

První novodobá Česká centra v zahraničí 

Roku 1993 vznikla první dvě novodobá Česká centra, a to v Londýně, tedy první ČC na Západě, a druhé v Moskvě, s níž Česko usilovalo o korektní, rovnoprávné vztahy, nezatížené minulostí. V 90. letech byla téměř každoročně otvírána nová centra – ve Vídni, Haagu (odtud se později přesunulo České centrum do Rotterdamu), Bratislavě, Kyjevě, Bruselu, Paříži, Drážďanech, Stockholmu a Mnichově. Významným milníkem bylo v roce 1995 zřízení prvního mimoevropského centra v New Yorku. 

Náplň činnosti 

Spolu se změnou teritoriálního zaměření se proměnil i obsah činnosti Českých center, který se rozrostl o podporu exportu a cestovního ruchu. Svou činností podporovala Česká centra také tehdejší snahy zapojit Česko do evropských struktur, jako je NATO či EU, a představit v daných destinacích naši zemi jako moderního a vyspělého partnera. V průběhu doby, obzvláště kolem přelomu tisíciletí, a především díky vzniku agentur CzechTrade a CzechTourism se do popředí aktivit stále více dostávala prezentace české kultury a podpora exportu i cestovního ruchu se začala utlumovat. 

Kolem roku 2000 také značně narostl počet návštěvníků akcí pořádaných Českými centry a bylo patrné, že dlouhodobá snaha proniknout do přirozeného kulturního prostředí daných zemí sklízí své ovoce. Tohoto posunu Česká centra dosahovala více způsoby, především navazováním spolupráce a budováním vztahů s místními organizacemi, což se projevilo i v číslech: v letech 2003–2006 se soustavně zvyšoval počet akcí, které ČC pomáhala organizovat, ale nebyla hlavním organizátorem. Zároveň iniciovala akce, které probíhaly mimo vlastní prostory a které postupně mezi pořádanými událostmi začaly dominovat.  

CzechIdea 

Počátkem nového milénia vyklíčila potřeba výrazněji koncepčně uchopit prezentaci Česka v zahraničí, vytvořit jeho lehce rozpoznatelnou značku a sjednotit různé způsoby propagace. Roku 2001 byl proto spuštěn třífázový projekt CzechIdea, který měl 6 základních cílů:  

• podporovat strategické směřování české zahraniční spolupráce 

• otevřít odbornou a veřejnou debatu o budoucí image naší země 

• zabývat se identitou, hodnotami a prezentací státu 

• zkoumat obraz naší země ve světě 

• iniciovat nové projekty a myšlenky pro podporu české pověsti v zahraničí 

• napomáhat synergii mezi diplomacií, kulturou, obchodem a cestovním ruchem 

V rámci první etapy se konala například odborná panelová diskuze o tom, jak by se mělo Česko představovat v zahraničí. V následujícím roce během druhé etapy navazoval průzkum mezi zahraničními respondenty, který ukázal slabá i silná místa našeho obrazu za hranicemi. Součástí byla rovněž soutěž pro studenty designu na téma Já a Česká republika, jejíž vítězné práce pak měly být použity při prezentaci v rámci sítě Českých center v zahraničí. Snaha o větší koncepčnost byla viditelná i v jiných oblastech. Pokračováním trendu sjednocení priorit prezentace Česka bylo vydání Strategie činnosti 2012–2015, která se koncepčně věnuje také veřejné diplomacii. 

EUNIC 

Rok 2006 byl významným z několika důvodů. Jedním z těch nejvýznamnějších je beze sporu moment, kdy se Česká centra stala jedním z prvních členů nově vzniklé organizace EUNIC, sítě evropských kulturních institutů. Česká centra mimo jiné iniciovala jeden z nejvýraznějších projektů EUNIC, Noc literatury, ke které se přidává stále více evropských zemí, ale i českých měst a obcí. V červnu 2022 byl dokonce generální ředitel ČC Ondřej Černý zvolen na dva roky do vedení EUNIC. 

Druhá vlna rozšiřování sítě Českých center 

Když se podíváme na časovou osu rozšiřování sítě Českých center, v roce 2004 započala po pěti letech druhá vlna otevírání nových center, tentokrát ještě po Evropě: Madrid a o dva roky později Košice a Řím. Za zmínku stojí i připojení Českého domu Moskva (fungujícího již od roku 1985) pod Správu českých center, a to ještě před touto vlnou zřizování nových center, v roce 2002. Do této skupiny lze zařadit i nová Česká centra z roku 2010, a sice Düsseldorf a Milán. 

Konečně se ale také ústředí ČC mohlo prezentovat i v Česku – otevřením Českého centra Praha, později nazývaného také Galerií Českých center, vznikl prostor pro pořádání akcí, výstav, jež následně putovaly do zahraničí, a příležitost pro budování a upevňování vztahů s českými partnery i obeznámení českého publika se svými aktivitami ve světě. 

V roce 2006 pak započala intenzivnější expanze i do mimoevropských oblastí. Toho roku se síť rozrostla do Asie, když zahájilo svou činnost České centrum Tokio. O dva roky později bylo otevřeno první ČC v Jižní Americe, přesněji v Buenos Aires. Následoval blízký Východ otevřením ČC Tel Aviv a v roce 2013 se šlo ještě dál na Východ, do jihokorejského Soulu.  

Noc literatury 

V roce 2006 odstartoval jeden z nejvýraznějších a nejúspěšnějších dlouhodobých projektů Českých center, Noc literatury. Jeho atraktivita tkví v tom, že propojuje zajímavou evropskou literaturu, nevšední místa a atraktivní interprety. Odehrává se v Praze (zde ho organizuje ústředí Českých center), zhruba osmdesátce dalších českých měst a obcí, ale samozřejmě také v zahraničí prostřednictvím Českých center a zastupitelských úřadů. V roce 2022 se v zahraničí konala ve 13 městech na 4 kontinentech: Bratislava, Vídeň, Budapešť, Debrecín, Sofie, Mnichov, Paříž, Amsterdam, Dillí, Baku, New York, Tel Aviv, Káhira. Projekt je spoluorganizován sítí EUNIC a v roce 2013 se k projektu připojil také Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) a počet měst zapojených do projektu každým rokem stoupá. 

Pražská Noc literatury představila v roce 2022 novinku: na 5 z celkových 20 čtecích míst byly úryvky tlumočeny do českého znakového jazyka a rovněž na 5 místech probíhaly minikurzy českého znakového jazyka pro veřejnost. Kromě toho se pořádají čtení ukrajinské a romské literatury. 

Další ročník proběhne v Česku ve středu 20. září 2023. Pro více informací sledujte webové stránky Noci literatury, Facebook a Instagram. 

První české předsednictví v Radě EU 

V prvním půlroce roku 2009 se Česko stalo poprvé předsednickou zemí v Radě Evropské unie, které jsme byli členskou zemí pátým rokem. Česká centra pro tuto příležitost uspořádala kolem 700 akcí, ať už pod hlavičkou oficiální doprovodné akce CZ PRES, kterou dostaly od vlády ty nejvýznamnější, nebo bez ní. O programu pro předsednictví, ale i zhodnocení roku 2008 promluvil v rozhovoru pro Český dialog generální ředitel Českých center Jaroslav Kantůrek. O které projekty se jednalo a která centra se jich zúčastnila, se můžete přesvědčit zde. 

Hospodářská krize 

Roku 2010 dolehla na českou vládu světová hospodářská krize, v jejímž důsledku byl Českým centrům výrazně snížen každoroční příspěvek do rozpočtu. Ta na to reagovala několika způsoby – ukončila činnost center v Buenos Aires a Košicích, zároveň se však snažila získat peníze na fungování organizace z jiných zdrojů. Řešením se stalo rozšíření výdělečné aktivity Českého domu v Moskvě, příjem z jeho ubytovacích a gastronomických služeb tvořil stále větší procento celkového příjmu ČC.    

První velká partnerská spolupráce a grantová politika 

Rok 2011 přinesl pozitiva v oblasti navazování nových vztahů s partnery. Českým centrům se podařilo najít historicky prvního generálního partnera své sítě, byla uzavřena smlouva s pivovarem Staropramenem. Podařilo se nastavit mechanismy získávání finančních prostředků z tzv. třetího sektoru, které by měly směřovat efektivní motivaci ke spolupráci.  

Nezbytnou součást těchto aktivit představovala také grantová politika, získávání finančních prostředků z grantů Evropské unie. Jednou z úspěšně podaných žádostí byl dvouletý grant na realizaci mezinárodního projektu European Literature Nights 2012–2014 (program CULTURE 2007–2013).  

Letní olympijské hry v Londýně 

Je na místě připomenout též přípravu programu reflektujícího tak významnou událost, jakou byly Letní olympijské hry v Londýně. Ve spolupráci s Českým olympijským výborem a dalšími partnery započaly přípravy bohatého programu Czech Open 2012. V jeho rámci pak na více než deseti místech v Londýně probíhaly výstavy, koncerty, filmová promítání i street performance. Program se soustředil na londýnskou čtvrť Islington, která hostila Český olympijský dům otevřený v době her všem fanouškům. Czech Open 2012 představil v Londýně projekty a tvorbu mnoha desítek českých a britských umělců s tvůrčím zapojením londýnských i českých dětí.  

Inovace v činnosti Českých center 

Zmíněný rok 2012 byl podstatný i z dalšího úhlu pohledu. Od teď totiž mohli studenti absolvovat stáže jak na ústředí, tak v jednotlivých Českých centrech v zahraničí. Spolupráce se stážisty se stala oboustranně vyhledávanou a jejich přínos je zvláště pro nejmenší ČC zcela zásadní. Na druhou stranu zkušenost z kulturního institutu je pro studenty, jež ji absolvují, velmi přínosná a někteří projdou i několika Českými centry v zahraničí. 

V roce 2014 se do popředí dostala také agenda kurátorských cest. Zásluhou Českých center dochází k intenzivnějšímu oboustrannému propojení české a zahraniční umělecké scény. Čeští umělci a kurátoři absolvují pracovní pobyty na Českých centrech v zahraničí, ale princip je takový, že ti zahraniční zase jezdí do Česka, kde se setkávají s místními odborníky ve svém oboru, navštěvují kulturní instituce a umělce, navazují kontakty a spolupráce a tvoří zde. Dochází tak k systematickému a cílenému představování zejména mladé generace umělců a nově objevených talentů/vítězů uměleckých soutěží. Zároveň v této době došlo ke zvýšení počtu novinářských cest ze zahraničí do Česka, což představuje další skvělou možnost prezentace české kultury.  

Programová strategie Českých center se v roce 2016 zaměřila na posilování image Česka v zahraničí prostřednictvím efektivnější prezentace výsledků české vědy. Agenda VAVAI se stává součástí programových aktivit.  

Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR byl v roce 2016 uveden do provozu projekt CzechPlatform.cz. Cílem bezplatného informačního portálu bylo přispívat k větší koordinaci a synergii české zahraniční prezentace v oblasti kulturních a kreativních průmyslů. Více o projektu prozradil pro Český rozhlas Zdeněk Lyčka. 

Jedním z výrazných témat roku se stává oblast vzdělávání a výuka českého jazyka. Česká centra začala prohlubovat spolupráci s vysokými školami a odbornými institucemi. Organizování kurzů češtiny v zahraničí se stalo sílící prioritou.  

V rámci vnějších ekonomických vztahů došlo k intenzivnějšímu propojení zahraniční kulturní prezentace s významnými českými značkami. Českým subjektům byla zprostředkována účast na zahraničních projektech, ještě více se prohloubil networking v oblasti rozvoje mezinárodní spolupráce.  

Třetí vlna rozšiřování sítě 

Po další pětileté pauze se v roce 2018 sítě Českých center dále rozšířila o Český dům Jeruzalém, České centrum Athény a stejně tak byly završeny přípravy na znovuotevření Českého centra Řím. V dalším roce byl slavnostně otevřen za účasti slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a českého prezidenta Miloše Zemana Český dům Bratislava. Dva roky nato bylo v Gruzii založeno ČC Tbilisi a v dalším roce, tedy v létě 2022 začalo fungovat i první centrum na africkém kontinentu, v Káhiře. 

100 let Československa 

Výrazným tématem roku 2018 bylo 100. výročí založení samostatného Československého státu. Od začátku roku probíhaly ve spolupráci Českých center v zahraničí a zastupitelských úřadů výstavy, přednášky, besedy, kulaté stoly s jasným cílem: akcentovat významné milníky historie naší země. V rámci říjnových oslav však byly i v Praze k vidění hned tři putovní výstavy, které vznikly ve spolupráci Českých center a které se na cestě Evropou (a ze zámoří) zastavily v Galerii Českých center, aby odsud dále putovaly do jiných světových metropolí: Československá státnost 1918, Pražské jaro 1968 a Mini Wonders (Česká hračka). 

U příležitosti 100. výročí české státnosti vnikl i projekt Czech Innovation Expo. Představuje stoletou historii země v oblasti výzkumu a vědy, tradiční světem uznávané průmyslové značky, ale také nastupující novou generaci představitelů vědeckého, inovativního a podnikatelského prostředí. Interaktivní výstava byla na první pohled neviditelná, návštěvníkům se zobrazila teprve při použití aplikace rozšířené reality. První uvedení výstavy v České republice proběhlo v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně v roce 2018 za účasti premiérů Česka a Slovenska, poté zahájila své putování v zahraničí. Úspěchy zaznamenala od Evropy až po Asii při uvedení v institucích mezinárodního významu. 

Pandemie Covid-19 

Rok 2020 zůstane v naší paměti jako počátek pandemie Covid-19, kdy v březnu 2020 ustal na dlouhé měsíce do té doby normální život. Toto období znamenalo pro Česká centra stejně jako pro celý svět důležitou výzvu. Pětadvacet zastoupení sítě Českých center pružně zareagovalo a pod heslem Česká kultura světu přesunulo aktivity z reálného prostoru do on-line prostředí. Komunikace se zahraničním publikem probíhala intenzivně prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí i v nově pojatých e-newsletterech. Zákaz vystupování a nejistá situace paradoxně přispěly k časovým možnostem a nadšení k zapojení českých umělců do projektů.  

Projekt Czech Photography Masterclass se zrodil s myšlenkou, že fotoaparát je skvělým společníkem do karantény, a to i v případě, že člověk není profesionálním fotografem. Česká centra proto oslovila přední české fotografy a fotografky, aby na Instagramu formou příspěvků a krátkých videí sdíleli a okomentovali svoji tvorbu, pohled na současnou fotografii a aby sledujícím poradili, jak sami skrze fotky mohou zachytit prchavé okamžiky, vyjádřit emoce nebo ukázat nový pohled na obyčejné věci kolem nás. 

Výstava České hrdinky: Významné ženy české historie a současnosti vznikla v roce 2020 ve spolupráci Českých center a Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Jde o ilustrované portréty 50 významných ženských osobností, viděných očima nejmladší generace ilustrátorů a ilustrátorek. Projekt byl inspirován 100. výročím uzákonění rovného volebního práva pro československé ženy v roce 1920 a výročím 200 let od narození spisovatelky Boženy Němcové. Portréty vznikly pod vedením Renáty Fučíkové, autorkami doprovodných textů jsou historička Lenka Křížová a spisovatelka Kateřina Tučková. Výstavní projekt navazuje na knižní publikaci Hrdinky, která vyšla na podzim 2020 v nakladatelství Euromedia. V roce 2020 byl často prezentován v on-line podobě nebo ve veřejném prostoru – například na plotu před budovami některých Českých center či zastupitelských úřadů. 

Jedním z online projektů Českých center byly tzv. takeovery, populární koncept, během nějž čeští umělci na jeden den převezmou instagramový účet Českého centra v zemi, na kterou mají vazby, a představí zde svůj tvůrčí proces a zavedou sledující do svých ateliérů. Projektu se zúčastnilo 12 Českých center a představil přes desítku umělců, mezi nimi například Davida Böhma, držitele ceny Magnesia Litera 2020 za nejlepší knihu pro děti a mládež. Takeovery měly také svůj hashtag #CzechArtistsWorldwide.

Global Science Café je cyklus populárně-vědeckých přednášek a debat s nejlepšími českými vědci, inovátory, ekonomy a dalšími významnými osobnostmi pořádaný Českými centry a sdílený v rámci celé sítě. Jde o neformální fórum určené k diskuzi nad současnými vědeckými a společenskými otázkami. GSC bylo v roce 2020 realizováno v anglickém jazyce v on-line formátu. 

Projekt Reading Havel přinesl publiku při příležitosti nedožitých 85. narozenin Václava Havla jeho texty v podání známých osobností. 

Dalšími „covidovými“ produkty Českých center bylo například vydání komiksu Comics vs. Corona nebo tzv. koronapovídek pod názvem Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být. Šlo o první publikaci Českých center a přispěli do ní osobnosti jako Bianca Bellová, Jaroslav Rudiš, Katerina Tučková, Markéta Pilátová nebo David Zábranský. 

V daném období byla implementována i nová Strategie Českých center pro období 2020–2023, jejíž součástí se stala také nová definice Českých center jakožto kulturního institutu a v této souvislosti došlo k nové formulaci poslání. Došlo také k prohloubení vazeb s partnery v Česku formou memorand o spolupráci.  

Česká centra pomáhají 

Rok 2022 přinesl další a neméně závažnou výzvu. Ruská agrese proti Ukrajině narušila elementární jistoty života v současné Evropě. Také v tomto případě reagovala Česká centra obratem nejen vyjádřením podpory, ale především vytvořením speciálního programu zaměřeného na konkrétní adresnou pomoc kolegům z Českého centra Kyjev i ukrajinským umělcům a partnerům. Česká centra v zahraničí připravila řadu programových a charitativních aktivit, konala se čtení, koncerty, diskuse, filmové projekce i charitativní aukce. Prostřednictvím sítě Českých center se apel pomoci šířil dál do světa. Díky štědrému přispění Nadace J&T poskytla zdarma intenzivní on-line kurzy češtiny s cílem začlenit uprchnuvší ukrajinské občany do české společnosti. Z výše uvedených důvodů pak byla pozastavena činnost v Rusku prostřednictvím Českého centra a došlo na uzavření Českého domu Moskva. 

Nebylo to však poprvé, kdy se Česká centra vrhla do pomoci potřebným. V roce 1997 uspořádala některá Česká centra, např. Haag, New York nebo Londýn benefiční koncerty, sbírky a informační kampaně na pomoc obyvatelům postižených oblastí katastrofálními záplavami na Moravě.

V listopadu 2001 předal ředitel Českého centra New York Přemysl Pela starostovi New Yorku Rudolfu Giulianimu výtěžek sbírky na pomoc po zářijových teroristických útocích, šek na více než 4,5 milionu korun. 

Druhé české předsednictví v Radě EU 

České předsednictví v EU v druhé polovině roku 2022 znamenalo příležitost pro celkovou pozitivní prezentaci naší země nejen v Evropě. Při příležitosti CZ PRES připravila Česká centra širokou škálu aktivit. Pod mottem Vize pro Evropu se v síti českých kulturních institutů v EU i v mimoevropských destinacích představilo 10 síťových projektů, které tvořily hlavní linii nadcházející kulturní sezóny. Program vznikl za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR a k realizaci se spolu s Českými centry v zahraničí připojily také zastupitelské úřady. Co vše Česká centra přichystala pro předsednictví, se můžete dočíst v newsletteru Českých center. A pro příště se můžete přihlásit k jeho odběru. 

Při pohledu zpět je jasné, že Česká centra za dobu své existence ušla dlouhou cestu. Značně rozšířila svou činnost, a to jak teritoriálně, tak programově, zapojila se do evropských struktur, navázala spolupráci s mnoha partnery a dokázala, že jsou schopna pružně reagovat na nové výzvy.  

Pro srovnání se můžete podívat na článek z roku 1997, kdy Česká centra teprve zjišťovala své možnosti na internetu, který se v té době ještě psal s velkým písmenem, a poté navštivte naše nové webové stránky nebo sociální sítě, facebook  a instragram.