Založení Českého centra Budapešť

Maďarsko

České centrum (ČC) Budapešť pod tímto názvem funguje od roku 1993, nicméně historie české kulturní diplomacie v Maďarsku sahá až do roku 1953, kdy zde vzniklo Československé kulturní středisko.

Co se týká novodobé historie, 1. dubna 1993 proběhla na velvyslanectví slavnostní recepce, kde bylo oznámeno založení Českého centra a prvním ředitelem byl jmenován György Magyar. Události se zúčastnila ředitelka Správy českých center Margita Fuchsová.

Na začátky ČC Budapešť vzpomíná první ředitel György Magyar následovně: „V začátcích musely být prostory vyčleněné pro použití ČC rekonstruovány, a tak jsme spolu s ekonomickou vedoucí byli umístěni do malého pokojíku, kde v dřívějších dobách přespávali řidiči. K dispozici jsme měli telefon se záznamníkem, telefax, dvě kompletní počítače s tiskárnou, Zlaté stránky a disketami, pět kazet Krtečka, osobní vůz Lada 1500 a spousty propagačních materiálů, starou knihovnu Obchodního oddělení s českou literaturou, která ale nebyla zkatalogizovaná. Veškerý filmový materiál bohužel zůstal v budově dnešního Slovenského institutu. Náplní činnosti nově vzniklého Českého centra bylo zastupování a propagace české kultury, vědy, cestovního ruchu, regionů, sportu atd., organizování a realizace kulturních akcí, poskytování informací z ČR maďarským podnikatelům a případná pomoc v navázání kontaktů.“

Zpočátku bylo ČC Budapešť z velké části orientováno i na ekonomickou diplomacii, a to především v éře ředitele Tamáse Csémyho a jeho předchůdce Jozefa Kollára, jenž se ve spolupráci s českým zastupitelským úřadem snažil propojit české dodavatele s maďarským trhem a zaměřil se především na regiony snahou o navázání vztahu s župami. V prvních pěti letech fungování centra se podařilo oslovit na 300 podniků. Postupně se však fungování ČC stále více ubíralo směrem kulturní diplomacie.

Prostory

České centrum Budapešť se nachází jen pár kroků od Andrássyho třídy, široké ulice, která byla na konci devatenáctého století vybudovaná ve stylu francouzských bulvárů a je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Sídlí v paláci hraběte Zichyho, který byl postaven v 80. letech 19. století a v roce 1900 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

V křídle budovy v Szegfű utca, kde nyní sídlí České centrum, hrabě vytvořil ze svých sbírek vůbec první soukromé muzeum v Budapešti. Ve druhém křídle v Rózsa utca, kde jsou dnes umístěny prostory velvyslanectví, byla rezidence rodiny Zichyů. Za sídlo československého velvyslanectví vybral budovu jeden z nejvýznamnějších československých diplomatů meziválečné éry a dědeček Václava Havla Hugo Vavrečka, který se sám stal prvním velvyslancem a post zastával mezi lety 1922 a 1926.

Po rozpadu Československa v březnu 1939 z ambasády vznikla pobočka německého velvyslanectví, v budově bylo konzulární oddělení pro Protektorát Čechy a Morava. Během druhé světové války ukrýval tehdejší topič a údržbář budovy Emanuel Zíma se svým synem Josefem v budově velvyslanectví postupně celkem 13 Židů, a zachránil je tak před deportací do koncentračních táborů. Část zachráněných Židů se po válce odstěhovala do Izraele a zasloužila se o to, že v roce 1971 udělil Jad vašem Emanuelovi a Josefovi Zimovým titul Spravedlivý mezi národy, na jejich počest byl také zasazen strom v Aleji spravedlivých.

Po válce sloužila budova i jako sídlo přesídlovací komise. Zichyho palác opět připadl Československu, nicméně se ukázalo, že je značně poničený; v roce 1945 se proto ambasáda přesunula jinam a v paláci sídlilo pouze Československé obchodní zastoupení. Velvyslanectví se do budovy vrátilo až po rozdělení Československa. Od roku 1993 v budově sídlí i České centrum.

Prostory Českého centra disponují kinosálem, rozsáhlou knihovnou s několika tisíci svazky a učebnami pro výuku češtiny. Má také možnost využívat reprezentativní sály velvyslanectví, ovšem za zvýšených bezpečnostních opatření.

Kulturní program

Vzpomínky Györgye Magyara: „První kulturní akcí, kterou ČC Budapešť zorganizovalo, bylo představení Židle s následným setkáním se členy ansámblu a ochutnávkou moravských vín v prostorách velvyslanectví. Účast nebyla hojná: navzdory rozeslání 120 pozvánek se dostavilo jen 15 lidí – byla totiž polovina července, sezóna dovolených. Navíc název České centrum byl z počátku dost zavádějící, protože v Maďarsku existoval velmi populární obchodní řetězec Centrum, jenž měl populární reklamu i hlášku se zavádějící asociací s naším názvem Cseh Centrum. Následně jsme zorganizovali Mezinárodní den dětí v Kulturním domě Rózsa Ferenc (pod záštitou manželky prezidenta Árpádné Göntz), kde jsme celý den non-stop promítali filmy Krtečka. Akce se setkala s velkým úspěchem. Další akcí byl koncert smyčcového kvarteta KMČ (Kdo má čas) v Koncertním sále v Balažských Ďarmotách. Ve městě, kde dva roky žila Božena Němcová, je česká kultura velmi oblíbená, a sám starosta města se aktivně podílel na úspěchu akce, která naplnila koncertní síň vděčnými diváky. Po zdlouhavé rekonstrukci prostor vymezených pro kanceláře a sálu Českého centra mohl být konečně zahájen normální novodobý život Českého centra v Budapešti za vedení Ing. Jozefa Kollára.“

Velkým úspěchem a největší akcí předsednického roku 2009 byla účast na Budapešťském jarním festivalu, kde bylo Česko čestným hostem, a který byl slavnostně zahájen výstavou Alfonse Muchy, uspořádanou ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně, Uměleckoprůmyslovým muzeem a Muchovými dědici. Rozsáhlý program, jehož hlavním organizátorem bylo ČC Budapešť, čítal přes dvacet položek – výstavy, koncerty nebo také taneční představení a filmové projekce. Iniciativy se ujala i Maďarská národní knihovna, která společně s ČC publiku nabídla výstavu na téma současné české literatury v maďarském překladu. Více informací si o tomto velkolepém programu můžete poslechnout z úst tehdejšího ředitele ČC Budapešť Evžena Gála.

V listopadu stejného roku, kdy jsme si připomínali 20. výročí sametové revoluce, navštívil Budapešť i multižánrový kulturní projekt Cirkus totality obecně prospěšné společnosti Opona, jehož účelem bylo varování před totalitními režimy. Součástí programu byla i inscenace Petry Tejnorové Osobní anamnéza, interpretace vyprávění rodičů a prarodičů sedmi herců o životě za komunismu. Tento program byl představen i v Praze, Bratislavě a Varšavě.

Mezi nejvýznamnější akce Českého centra Budapešť patří Český filmový karneval, který se poprvé konal v roce 2012 u příležitosti osmdesátých narozenin Miloše Formana a představil maďarským divákům průřez tvorbou tohoto významného režiséra. Festival se postupně rozrostl a kromě retrospektiv začal nabízet i aktuální počiny české filmové tvorby. Navštívily jej zásadní osobnosti české kinematografie, např. Jiří Menzel či Iva Janžurová. Návštěvníci mohli zhlédnout filmy jako Havel, Šarlatán, Moje slunce Mad, Krajina ve stínu, Okupace, Fair Play, Hoří, má panenko, Forman vs. Forman a dlouhou řadu dalších.

V rámci clusteru EUNIC také probíhá European Language Cocktail Bar, kde jednotlivé země hravou a interaktivní formou představují svůj národní jazyk a kulturu.

Festival Noc literatury je největší akcí, kterou ČC Budapešť pořádá. V roce 2011 se centru podařilo prosadit konání této akce v rámci sdružení evropských kulturních institutů EUNIC a hned první budapešťský ročník se pořádal na 15 místech města. V současné době se jedná o vícedenní festival, který se kromě hlavního města koná i v druhém největším městě Maďarska, Debrecínu, kde proběhly již čtyři ročníky této akce. V loňském roce se akce zúčastnilo 25 zemí – jednalo se o zatím nejúspěšnější ročník, jenž proběhl na oblíbeném Markétině ostrově.

Noc literatury 2017 © Archiv Českého centra Budapešť Obroční festival Csekkold se soustředí na prezentaci českého divadla a dramatu – prostřednictvím tohoto festivalu se v Maďarsku představilo například Divadlo Na zábradlí, Divadlo Husa na provázku či Divadlo Petra Bezruče. Kromě hostování českých souborů jsou v nabídce také scénická čtení či diskuze. Festival založila Lucie Orbók, která díky němu začala spolupracovat s Českým centrem a později vyhrála výběrové řízení na jeho ředitelku. Rozhovor s Lucií o Csekkold a chodu ČC si můžete přečíst zde.

V roce 2015 ČC uspořádalo Bohemia Design Market Budapest, a to v prestižních prostorách Uměleckoprůmyslového muzea. Akce nabídla pestrý výběr z aktuální české designérské scény za účasti 23 autorů a přiblížila místním návštěvníkům i zahraničním turistům současnou českou tvorbu.

100. výročí vzniku samostatného Československa centrum připomnělo řadou akcí – za všechny jmenujme dvě výstavy – Mezitím na jiném místě, prezentující dějiny českého komiksu a Příběh českého designu, představující ikonické designové objekty za posledních sto let. Jednou z hlavních akcí oslav byl interaktivní projekt Breathless, který nejen představil české sklo ve výstavní podobě, ale navíc byl doprovázen živými ukázkami práce českých sklářů se sklářskou pecí. Návštěvníci si také mohli zkusit vyfouknout vlastní objekt. Oslavy tohoto významného výročí vyvrcholily společenským večerem v den státního svátku, 28. října 2018. Do doby první republiky hosty přenesla slovenská kapela Fats Jazz Band, lekce swingu, módní salón, autentická aerovka a interaktivní výstava 1918.

Českému centru Budapešť se během druhého českého předsednictví EU v roce 2022 podařilo zviditelnit českou kulturu nejen v Budapešti, ale i v regionech, a to především díky širokému spektru kulturních akcí ze všech oblastí, počínaje literaturou přes výtvarné umění až po jazykové vzdělávání. Nezapomnělo se ani na sport. V rámci projektu Moving Towards the Future se na Markétině ostrově pravidelně cvičila jóga. V tomto významném období se připomněl i odkaz Václava Havla v podobě mezinárodní konference Evropské dialogy Václava Havla, která si kladla za cíl otevřít a rozvinout diskuzi o směřování současné Evropy.

ČC Budapešť se dále podílí mj. i na prestižní výstavě Design Without Borders / Design bez hranic. Jedná se o výstavní cyklus pro české, dánské, estonské, holandské, italské, maďarské, německé, polské, portugalské, rakouské, rumunské, slovenské, španělské a švýcarské výtvarné umělce a designéry nábytku, textilu a šperků. Bývá doprovázena sérií mezinárodních vystoupení současných tanečníků a hudebníků.

Vedení Českého centra Budapešť

Prvním novodobým ředitelem ČC Budapešť byl György Magyar maďarské národnosti, který vystudoval české školy, díky čemuž se výborně naučil jazyk, a po skončení svého působení ve vedoucí funkci pokračoval ve spolupráci s Českým centrem Budapešť jako externí lektor češtiny.

Györgye Magyara vystřídal Jozef Kollár, který se později z Budapešti přesunul do čela ČC Vídeň.

Dalším ředitelem ČC Budapešť byl Tamás Csémy, inženýr ekonomie, později působící i jako ekonomický rada Velvyslanectví ČR v Budapešti.

Čtvrtým v pořadí byl Eugen Gál, hungarista a akademický pracovník, od roku 2001 člen výkonného výboru Mezinárodní společnosti pro maďarskou filologii. V roce 2009 obdržel ocenění Pro Cultura Hungarica za propagaci maďarské kultury v ČR.

Následoval Michal Černý, kariérní diplomat, hungarista a germanista, pro něhož nebylo vyslání do Budapešti úplně novou zkušeností. Po rozdělení Československa zde totiž sloužil jako chargé d’affaires na zastupitelském úřadu. V mezidobí pracoval i v kanceláři prezidenta Václava Havla.

První ženou na ředitelské pozici ČC Budapešť se v roce 2015 stala vystudovaná režisérka Lucie Orbók, zakladatelka divadelního festivalu Csekkold.

Aktuální ředitelkou je od roku 2020 Adéla Gálová, absolventka maďarštiny a romistiky, překladatelka a novinářka.

Významné osobnosti