Založení Českého centra Bukurešť
Rumunsko
České centrum (ČC) Bukurešť zahájilo svou činnost v roce 1981, původně jako Československý dům kultury na Bulevardul Dacia.
Z 80. let nejsou dohledatelné informace k personálnímu obsazení centra, existuje ale unikátní kronika, která dokumentuje jednotlivé akce a ohlasy účastníků.
Prostory
V roce 1993, po rozpadu Československa, se nově zřízené České centrum Bukurešť přesunulo do budovy Velvyslanectví České republiky v Bukurešti v samotném centru města na adrese Strada Ion Ghica 11, kde sídlí dodnes. Kromě kanceláří tu provozuje i sál pro veřejné akce, knihovnu a místnost pro výuku češtiny.
Kulturní program
ČC Bukurešť organizuje a podporuje aktivity seznamující rumunskou veřejnost s českou kulturou. Zejména se snaží mladé rumunské generaci přiblížit současné české umění a nejnovější objevy na české kulturní scéně – především v oblasti dokumentárního filmu, hudby, výtvarného umění, fotografie a architektury. V programové nabídce má také akce týkající se ekologie, sociálních témat či lidských práv – jak ve formě uměleckých projektů, tak v podobě přednášek a workshopů.
Na začátku nového milénia byla v Bukurešti představena putovní, svým rozsahem velmi rozměrná, výstava nazvaná Český a slovenský politický exil. Navštívila i další Česká centra, konkrétně Mnichov, Berlín, Drážďany, Stockholm, Budapešt, Paříž a Brusel. ČC Bukurešť se podílelo i na sympoziu pořádaném u příležitosti vstupu zemí Visegradu do EU pod názvem Návrat Evropy. Ve světě hudby měl v roce 2005 enormní úspěch mezinárodní jazzový festival. Velký ohlas také zaznamenal Karel Cudlín, který zde představil výstavu svých fotografií s názvem Pasáže. Již v té době se centrum profilovalo jako významný propagátor českého filmu, což potvrdilo například na Festivalu evropského filmu v Bukurešti v roce 2002.
V roce 2007 mělo v rumunském hlavním městě prezentaci studio Qubus, což nebyla náhoda. ČC Bukurešť se českému designu věnuje systematicky. V nově otevřených venkovních prostorách ambasády společně s prezentací českých designérů uspořádalo módní přehlídku Leeda, během roku se konal workshop grafického designu a výstava Studia grafického designu UMPRUM. Na výstavě tvorby Ivana Kroupy pak proběhl křest zvláštního vydání rumunského odborného časopisu Arhitectura, věnovaného současné české architektuře, na jehož vzniku se ČC podílelo.
ČC Bukurešť je tradičně výrazně propojené s místní kulturní scénou. Mezi jeho nejzásadnější počiny patří například založení lidskoprávního festivalu One World Romania v roce 2008, který dnes už funguje nezávisle a je důležitou edukativní platformou s celostátním dosahem. V tomto roce uspořádalo i výstavu prací předních českých fotografů z let 1968–89 v kurátorské režii Dany Kyndrové s názvem Od pražského jara k sametové revoluci nebo výstavu Česká krystalerie v Bukurešti.
V prvním předsednickém roce 2009 v Bukurešti nezapomněli ani na děti a ČC zde zorganizovalo úspěšné vystoupení souboru Buchty a Loutky. Proběhla ale i konference k výročí pádu totality 20 let poté. Celkově uspořádalo ať už ve vlastní režii nebo v pozici spoluorganizátora 137 akcí.
Z hlediska propagace české hudby byl velmi úspěšný festival současné české hudby napříč žánry Soundczech. Během něj se představilo sedm hudebních skupin, které hrály na deseti koncertech ve třech rumunských městech: v Bukurešti, Kluži a Sibiu. U příležitosti 170. výročí narození Antonína Dvořáka vyhlásilo ČC Bukurešť soutěž o nejlepší remix kterékoliv z Dvořákových skladeb pod názvem projektu AD 170 – Dvořák Remastered. Zúčastnilo se přes 30 soutěžících, jejich remixy byly uveřejněny na kanálu SoundCloud, kde zaznamenaly během 14 dní 10 000 přehrání. Zajímavou formu prezentace české literatury pak představoval projekt Cuvinte pe peliculă, ve kterém byla literatura zviditelněna formou fotografické soutěže. Účastnilo se 61 soutěžících, a vzniklo tak více než 1500 fotografií, jež byly vystaveny v prostorách galerie MNAC Foto Anexa.
Velké diskuze o udržitelném rozvoji vzbudila u veřejnosti i médií instalace 300 použitých vánočních stromků ve veřejném prostoru Second Chance.
„Z festivalu dokumentárních filmů věnovanému problematice lidských práv One World Romania, iniciovaného Českým centrem po vzoru Jednoho světa, vznikla po osmi letech řada výstupů. Z původně malé akce se stala jedna z nejvýznamnějších filmových událostí v Rumunsku, s návštěvností přes 10 000 diváků. Přehlídka vyráží do desítky dalších měst, od roku 2014 na školách může Jeden svět zhlédnout více než 1000 studentů a pravidelně vychází DVD kolekce dokumentárních filmů. Mimo jiné Mlčeti zlato Tomáše Kudrny, Pevnost Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše, v roce 2014 Dál nic Ivo Bystřičana, který přijel se studenty diskutovat.“ citace ČC Bukurešť ve výroční zprávě za rok 2014
V roce 2015 byly v hledáčku ČC akce mimo hlavní město (Sibiu, Kluž, Temešvár, Arad, Oradea Brašov). Centrum bylo jasnů viditelné na poli literatury, filmu, výtvarného umění a hudby. Jeden jarní týden žila Bukurešť filmovým festivalem One World Romania, na podzim se filmy přesunuly do dalších rumunských měst a Kišiněva. Proběhly výstavy ve významných institucích, například v Národním historickém muzeum v Bukurešti. Projekce Documentary Mondays zaznamenaly rekordní počet diváků. S neziskovou organizací ODD byly realizovány společné projekce experimentálních filmů. Během Noci institutů prošlo Českým centrem na tisíc diváků. Mezi kulturními instituty je České centrum považováno za nejinovativnější značku, která dynamicky pracuje s nejmladším rumunským publikem.
ČC Bukurešť vedle standardní nabídky podpory českých produktů (film, výtvarné umění, design, divadlo nebo oblast společenských věd) nabízel také alternativní uvažování o Česku. Vznikaly projekty, v jejichž rámci se centrum transformovalo do role masového média (časopis Bookshake). Hledalo mezery v daném teritoriu (první kontejner na třídění oděvů v Bukurešti), diskutovalo o politických a společenských problémech, jakou byla tragédie v klubu Colektiv (diskuze se zúčastnil ministr zdravotnictví Vlad Voiculescu).
Třebaže ČC Bukurešť patří mezi nejmenší kulturní instituty, ředitel ČC František Zachoval byl v roce 2017 zvolen do vedení rumunského klastru sítě EUNIC, která zastupuje zájmy akreditovaných kulturních institutů vůči rumunským institucím. Klastr byl hodnocen EUNIC Global v rámci pracovních setkání jako jeden z exemplárních clusterů.
ČC Bukurešť také rozšířilo portfolio aktivit o oblast sociálních projektů (ekologie a recyklace).
Centrum věnuje značnou pozornost prezentaci na sociálních sítích. V průběhu roku 2018 zaznamenalo dvojnásobný nárůst sledovatelů na instagramovém účtu @protectpublicspace, který se věnuje socialistické architektuře. Podobnou dynamiku měl i facebookový profil (více než 17000 sledovatelů). K tomu napomáhá i tvorba virálních zpráv a četné zmínky o ČC Bukurešť v masmédiích. Dalším významným aspektem je multifunkční využívání vlastních prostor, kde se odehrává několik stálých programových cyklů jako Documentary Mondays, Fiction Tuesdays (film), Future Museum (výtvarné umění) nebo Frontline Club (společenské vědy).
ČC Bukurešť v průběhu roku 2019 kromě filmových projekcí spolupracovalo s výtvarnými umělci formou rezidencí i výstav, zapojilo se do oslav výročí sametové revoluce. Zvláště dobře rezonovaly univerzitní debaty se studenty v Bukurešti a Konstance, které srovnávaly kontext revolučního roku v česko-rumunské perspektivě. Největší akcí co do návštěvnosti byl letní kulturní festival Cinemascop na černomořském pobřeží, který během prvního srpnového týdne navštívilo 4 000 diváků. Do podoby knižního katalogu byl dotažen víceletý projekt Czechoslovak Home, mapující objekty československé výroby nalezené v rumunských domácnostech – katalog byl nominován do dvacítky nejkrásnějších knih Rumunska za rok 2019.
V době pandemie se podařilo zachovat kontinuitu klíčových projektů Českého centra Bukurešť. Některé mohly proběhnout fyzicky (tradiční festival Cinemascop během léta 2020, výstava Future Museum na podzim), jiné pouze on-line (např. projekce českých filmů a dokumentů). Povedeným mixem obou formátů byly České hrdinky, které byly během jara odprezentovány na Facebooku a Instagramu, a v prosinci byly uvedeny fyzicky jako poslední akce roku v česko-rumunském provedení (Eroinele). Z ne-eventových výstupů stojí za zmínku mapa Drum Bun (Šťastnou cestu), která převádí do tištěné podoby dlouhodobý projekt Protect Public Space a zaměřuje se na dědictví socialistické architektury v Rumunsku. Obecně, největší výzvou pro adaptaci bylo jaro. Od léta fungoval mix on-line a offline formátů uceleněji, byť stále s jistou dávkou improvizace.
Zásluhou Českého centra Bukurešť proběhly ve druhém covidovém roce filmové projekce (cyklus Documentary Mondays, retrospektiva Věry Chytilové v rámci festivalu One World Romania), konaly se výstavy Tady a teď nebo Krása útlaku Lukáše Houdka. Před budovou ambasády se uskutečnila série happeningů. Zářijová Noc literatury proběhla na hlavní pěší zóně metropole. Na studijní cestu na pražské Zažít město jinak vycestovali zástupci organizací z Bukurešti, Oradeji, Timišoary a Kišiněva. V prosinci vyšel z iniciativy ČC Bukurešť obsáhlý výbor z esejí Václava Havla. Značný úspěch zaznamenal festival Cinemascop v obnoveném areálu letního kina v Eforii Sud. Podařilo se jej rozšířit na kulturní hub s tříměšíčním kulturním programem, unikátním v rámci černomořského pobřeží a letní sezóny.
V roce 2021 uspořádalo České centrum Bukurešť komplexní retrospektivní výstavu ke 40. výročí své činnosti – fotogalerii z vernisáže naleznete zde.
Začátek roku 2022 byl ještě poznamenán covidovými opatřeními, od jara už České centrum Bukurešť fungovalo ve svých prostorách bez omezení. S velkým úspěchem se setkala například retrospektiva Miloše Formana k jeho nedožitým 90. narozeninám. Ve spolupráci s One World Romania ČC pár dní po začátku války na Ukrajině zorganizovalo solidární dokumentární projekci s diskuzí a téma Ukrajiny bylo zapracováváno do programu nadále. Z partnerských akcí vzbudila značnou pozornost publika výstava Prak Martina Zet v galerii Sandwich.
V období druhého českého předsednictví v Radě EU představilo ČC Bukurešť nová témata a formáty s výrazným akcentem na mladé publikum a místní partnery. Pro konferenci Evropské dialogy Václava Havla se například podařilo propojit šest místních univerzit pro zamyšlení se nad současnými společenskými výzvami. Projekt Evropa, ve které chci žít. Evropa 2050 pracoval se středoškolskými týmy na jejich vizích Evropy. České centrum uskutečnilo audiovizuální workshop, jehož výsledkem byly krátké studentské filmy. Z kreativních projektů bylo klíčové představení současného českého udržitelného designu a tematizace veřejného prostoru – Maria Makeeva realizovala svůj mural v Sibiu, Osamu Okamura představil svůj koncept Město pro každého.
Velmi populární jsou také tradiční projekce pod hlavičkou Documentary Mondays v sále Českého centra, dnes nejdéle trvající programový formát, který funguje v různých obměnách pravidelně už 15 let.
Vedení Českého centra Bukurešť
Od počátku 90. let se v pozici ředitelů Českého centra Bukurešť vystřídali postupně Milena Petrová, Dana Brabcová, Stanislav Kázecký, Vilma Anýžová, Monika Štěpánová, René Kubášek, František Zachoval a aktuálně jej vede Robin Ujfaluši.
Významné osobnosti
Jiří Přibáň, Maria Makeeva, Osamu Okamura, Veronika Pařízková, Tomáš Etzler, Lukáš Houdek, Jaromír Typlt, Barbora Idesová, Petr Blažek, Michal Hába, Adam Štěch, Ivan Palacký, Andreas Gajdošík, Petr Bittner, Johanna Nejedlová, Martin Zet, Jana Horálková, Michal Kindernay, Miroslav Sosoi, Jana Orlová, Pavel Kohout, Peter Serge Butko, Michal Varga, Vítězslav Sommer, Ondřej Dufek, Tomáš Pospiszyl, Vít Havránek, Eliška Děcká, Pavel Horáček, Martin Jakubek, Estela Hojná, Oto Bunda, Ida Kelarová, Lumír Nykl, Monika Hojná, Ondřej Soukup, Lukáš Kokeš, Klára Tasovská, Thom Artway, Petr Kadlec, Kurt Neubauer, Desiderius "Dežo" Dužda, Jakub Plíhal, Jan Látal, Bruno Solařík, Adam Brothánek, Schwarzprior, Ondřej Vicena, Radim Kopáč, Roman Ráž, Martin Vopěnka, Tomáš Zmeškal, Tomáš Míka, Lidia-Veronica Našincová, Jan Zdvořák, Tomáš Svoboda, Marcus Steinweg, Jiří Stejskal, Adam Velíšek, Adam Kovalčík, Petra Křivová, Jan Balej, Radka Denemarková, David Doubek, Ondřej Mikula, Pavel Karafiát, Alice Prajzentová, Milan Mikuláštík, Martina Smutná, Michal Cáb, Jiří Navrátil