Založení Českého centra New York

České centrum (ČC) New York bylo založeno v roce 1995 a stalo se prvním Českým centrem na americkém kontinentu. Post prvního ředitele zastával Petr Poledňák. V té době byl velvyslancem České republiky v USA Michael Žantovský a velvyslancem při OSN Karel Kovanda. 

Dle archivu ČC New York byl první akcí klavírní koncert Radoslava Kvapila 29. října 1995 v Christ and St. Steven Church. Na programu byly skladby významných českých komponistů: Voříška, Dvořáka, Janáčka, Martinů a Smetany. Od ledna 1996 pak vycházel Newsletter ČC New York Ahoy.  

Prostory

České centrum New York sídlilo až do roku 2008 v budově Stálé mise ČR při OSN na Upper East Side, na adrese 1109 Madison Avenue. Osmipodlažní budova byla postavena jako luxusní obytný dům pro bohaté Newyorčany Williamem Schickelem and Isaacem E. Ditmarsem v roce 1898. Československo budovu zakoupilo pro svou misi při OSN v roce 1958 a po rozdělení republiky připadla české straně.  

V roce 2008 se ČC New York přestěhovalo do nově zrekonstruované České národní budovy (Bohemian National Hall). 

Česká národní budova se nachází na Východní 73. ulici v bývalé české čtvrti na Manhattanu. Newyorští Češi se na stavbu budovy skládali cent po centu a tuto podobnost s pražským Národním divadlem podtrhli nápisem „Národ sobě“. Budova byla postavena v letech 1895 až 1897 v neorenesančním stylu architektem Williamem C. Frohnem a sloužila jako českoamerické sociální a kulturní centrum v New Yorku. Postupem doby ale začala stavba chátrat, až byl provoz v budově od roku 1986 až na výjimky zastaven. Newyorská radnice vyhlásila v roce 1994 Českou národní budovu městskou památkou a vznikl plán na její rekonstrukci. V roce 2001 byla zchátralá budova prodána českou krajanskou organizací BBLA Česku za symbolický 1 dolar. Na oplátku se česká vláda zavázala k rekonstrukci celé budovy. Pořad České televize Babylon o historii České národní budovy za přispění ředitele ČC New York Marcela Sauera můžete zhlédnout zde.

Česká národní budova byla znovu slavnostně otevřena v rámci oslav 90. výročí vzniku Československa, 30. října 2008, a od té doby opět aktivně přináší českou kulturu do srdce New Yorku. Proběhlo zde taneční vystoupení v choreografii Michala Cabana, a vystoupily zpěvačka Iva Bittová, operní pěvkyně Soňa Červená a hudební skupina Camael. 

Budova je sídlem českého konzulátu, Českého centra a krajanských spolků BBLA a Dvořák American Heritage Association. Je zde také kino, galerie, hlavní sál pro 300 osob, knihovna, střešní terasa a česká restaurace. Nechte se provést Českou národní budovou ředitelem ČC New York Miroslavem Konvalinou prostřednictvím videa na stránkách Českého rozhlasu. 

Kulturní program 

Co se týká programu v prvních letech ČC New York, za zmínku stojí například akce k prvnímu výročí fungování, oslava 60. narozenin prezidenta Václava Havla spojená s představením Havlovy hry Audience, otevřením výstavy Václav Havel: Disident-Prezident a pouliční party s živou hudbou Laca Decziho. ČC New York ji uspořádalo společně s Joseph Papp Public Theatre 4. října 1996.  

Od roku 1998 ČC New York společně s generálním konzulátem a krajanským spolkem pořádalo první říjnovou sobotu Czech Street Festival, a to přímo na 83. ulici. Nacházely se zde stánky s občerstvením, rukodělnými výrobky či CD nosiči, probíhal hudební a divadelní program, výstavy i program pro děti. Akce každoročně přivítala tisíce návštěvníků. Mezi nimi se například v roce 2008 objevil i známý herec David Duchovny, známý jako agent Mulder v seriálu Akta X. Co se týká hudebních interpretů, vystoupili zde například Anna K., Čechomor s Lenkou Dusilovou, Mig 21, En.Dru nebo Kryštof. O ročníku 2008 si můžete poslechnout či přečíst rozhovor s tehdejším vydavatelem Amerických listů a předsedou českého krajanského spolku BBLA v New Yorku Petrem Bískem pro Český rozhlas. 

V roce 2000 připravil tým Českého centra New York jednu ze symbolicky nejvýznamnějších akcí za své působení: slavnostní setkání prezidenta Václava Havla se zhruba tisícovkou krajanů na Ellis Island – ostrově, přes který v minulosti procházely miliony emigrantů do USA. Prezident s manželkou a převážnou částí hostů připlul lodí, následovala prohlídka stálé expozice, zahájení výstavy fotografií Čeští emigranti v Americe a samotné setkání s krajany. Zazněla česká a americká hymna, ale i Dvořákova Novosvětská symfonie. Kromě prezidenta zde promluvil i ředitel Českého centra Přemysl Pela, zástupce krajanské komunity Jan Pokorný a velvyslanec Alexandr Vondra. Atmosféra byla plná radosti a dojetí.

Ve středu 14. listopadu 2001 předal ředitel ČC New York Přemysl Pela starostovi města New York Rudolphu Giulianimu, za přítomnosti tehdejšího ministra zahraničních věcí Jana Kavana, šek na více než 4,5 milionu korun na pomoc lidem zasaženým teroristickým útokem o dva měsíce dříve. Jednalo se o výtěžek sbírky Českého centra New York a Občanské iniciativy pro Evropskou unii pod názvem Humanitární pomoc New Yorku. Kromě jednotlivců významně přispělo i hlavní město Praha. 

V roce 2004 kulturní instituce přistupujících evropských zemí do Evropské unie společně připravily akci s názvem New Europe in New Amsterdam – Europe takes over Brooklyn. Jednalo se o sérii hudebních, výstavních a kulinárních akcí. 

V prosinci 2010 proběhla akce nazvaná Magorův týden, kdy legenda českého undergroundu – básník Ivan Martin Jirous, známý též pod pseudonymem Magor, uskutečnil několik autorských čtení v New Yorku, Chicagu, Torontu a  Ottawě. Týdenní turné bylo završeno koncertem newyorských muzikantů v čele se saxofonistou a kytaristou Elliottem Sharpem nazvaným Pocta Magorovi. 

V roce 2015 ČC New York připravilo ve spolupráci s víc než deseti významnými organizacemi na obou stranách Atlantiku výjimečnou akci. V rámci oslav dvaceti pěti let demokracie se česká vláda rozhodla přivézt poprvé v historii originální rukopis Dvořákovy Symfonie z Nového světa zpět do místa jeho vzniku – New Yorku. Rukopis byl vystaven v prostorách Českého centra a stal se, společně s koncertem České filharmonie v Carnegie Hall pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, událostí sezóny. Kampaň spojená s přítomností Novosvětské přinesla centru pozornost nejprestižnějších amerických médií: New York Times, Wall Street Journal, New Yorker a dalších.  

Česká národní budova hostovala i divadelní představení, například v roce 2016 zde proběhla dvě představení úspěšné Goldoniho komedie Sluha dvou pánů v hlavní roli s Miroslavem Donutilem. 

Na to, jak České centrum New York začalo ožívat po pandemii Covid-19, se můžete podívat v reportáži České televize. 

V roce 2019 se ČC New York zaměřilo na prezentaci české filmové tvorby, jak nové tak starší. K etablovaným festivalům Czech That Film (viz níže), Panorama Europe a Ozvěny Ji.hlavy (Echoes of Ji.hlava) přibyla retrospektiva Ester Krumbachové v Lincoln Center a podpora několika dalších retrospektiv režisérů Československé nové vlny v New Yorku. Hned dvě přehlídky, Mind the Wall! a Filmové léto na střeše Bohemian National Hall, byly věnovány animované tvorbě. Mimořádnému zájmu se těšily i jednotlivé filmové produkce s diskuzemi o klíčových osobnostech a událostech 20. století. Po vzoru jiných Českých center realizovalo ČC New York projekt na podporu vědy, výzkumu a inovací nazvaný Czech Science Café New York. Zařadilo také populární meet up, především pro mladé české profesionály v New Yorku, nazvaný Cucumber Lemonade, kde byly hosty netradiční osobnosti jako Petr Ludwig nebo choreograf a performer Yemi Akinyemi Dele. 

Na počátku pandemie v roce 2020 vznikl cyklus rozhovorů s názvem Umělci, kteří to nevzdávají, ve městě, které nikdy nespí. ČC se v tomto období zabývalo i prezentací výsledků české vědy v době pandemie. Největším mnohafázovým projektem byl Rok Leoše Janáčka s výstavou v Galerii, on-line koncertem a řadou on-line workshopů, přednášek a hudebních prezentací v průběhu roku. V literatuře byla připravena srovnávací studie nejlepších českých knih. V době pandemie vznikal také Video Journal a on-line výstava Still Cities. Pestrý byl multižánrový on-line vánoční program se skleněnými ozdobami u příležitosti 100. výročí sklářské školy v Železném Brodě. 

Rok 2021 byl v ČC New York nejen rokem s rekordním počtem akcí celkově, ale charakterizovaly ho také mimořádně velké projekty, živé i on-line, věnované architektuře, literatuře, vážné hudbě i multimediálním projektům. ČC připravovalo projekty jak v České národní budově na Manhattanu, tak spolu se zeměmi EUNIC New York v jiných lokalitách. Dokázalo také rozšířit své působení na spolupráci s Národním českým a slovenským muzeem a knihovnou v Iowě a podpořilo programem české diplomatické mise zejména v New Yorku a v Chicagu. Zapojilo se také do spolupráce s americkými univerzitami a sítí českých škol v Severní Americe. Podařilo se mu najít nové cesty propagace vlastních aktivit, a tím i nová publika. Udrželo rytmus výstav ve vlastní galerii a výuku českého jazyka on-line. 

Po dvouleté pandemii ČC v roce 2022 opět naplno rozvinulo své aktivity, programy a projekty s partnery, umělci a živým publikem, a to v New Yorku i mimo něj. Česko se výborně zhostilo předsednictví v klastru EUNIC New York, realizovalo mimořádně kvalitní výstavy a představilo v New Yorku špičkové české umělce. Velkou pozornost přitom věnovalo představování mladých talentů českého designu a výtvarného umění i fotografie americkému publiku. Rozvinula se spolupráce zejména s Národním českým a slovenským muzeem v Iowě. Během období druhého českého předsednictví v EU se setkalo s mimořádným úspěchem uspořádání několika velkých akcí: několikadenní mezinárodní konference Havel and Our Crisis, výstavy SDGs: Innovations for a Sustainable Future a Evropská noc literatury 2022. ČC se rovněž zapojilo do akcí na podporu Ukrajiny.  

Dlouhodobé projekty Českého centra New York 

Open House New York: České centrum New York, resp. Česká národní budova se opakovaně účastní newyorského dne otevřených dveří, který se koná na různých místech po celém městě. 

Mannes Sounds Festival: každoroční koncert, během něhož účinkují studenti hudební školy Mannes School of Music.  

Filmové léto na střeše: každoroční oblíbená promítání českých filmů na střeše České národní budovy v letních měsících 

Ozvěny Ji.hlavy: představuje ČC New York od roku 2017. MFDF Ji.hlava patří mezi festivaly, jejichž vítězné snímky jsou posuzovány pro Ceny americké filmové akademie a Evropských filmových cen.  

Czech That Film: filmový festival koordinovaný pražským ústředím Českých center ve spolupráci s českým velvyslanectvím ve Washingtonu, generálním konzulátem v Los Angeles, generálním konzulátem v Chicagu a samozřejmě s Českým centrem New York. U jeho zrodu byl v roce 2012 tehdejší konzul v Los Angeles Milan Sedláček. Do roku 2022 se jednalo o největší českou kulturní událost ve Spojených státech, která přinášela americkému publiku ty nejlepší filmy z Česka. V roce 2023 mění ve svém 12. ročníku podobu z filmového festivalu pořádaného v USA a Kanadě na kurátorovanou kolekci českých filmů za rok 2022, která je nabídnuta všem zastupitelským úřadům a Českým centrům na světě. Kolekce zahrnuje snímky celovečerní (hrané i animované), dokumentární i krátké napříč žánry. 

V původní podobě festivalu probíhala promítání nejlepších českých filmů společně s diskusemi s jejich tvůrci po celé Severní Americe, ve městech Los Angeles, San Francisco, Salt Lake City, Austin, Washington D.C., Pittsburgh, Denver, Dallas, Little Rock, Atlanta, New York City, Toronto, Ottawa, San Diego, Phoenix, Chicago, Minneapolis, Seattle, Boston, Philadelphia, Edmonton, Hartford či Cedar Rapids. V každém městě se obvykle konalo i slavnostní zahájení a zakončení festivalu za účasti tvůrců, kterými byli například Jiří Menzel, Jan Hřebejk, David Ondříček, Jan Svěrák, Andrea Sedláčková, Jiří Mádl. Průměrně přehlídku navštívilo kolem patnácti tisíc diváků. 

Mezi filmy, které mohlo publikum zhlédnout, patří například Alois Nebel, Donšajni, Obsluhoval jsem anglického krále, Ostře sledované vlaky, Nevinnost, Signál, Polski film, Starci na chmelu, Postřižiny, Zlatý podraz, Tátova volha, Hastrman, trilogie Zahradnictví, Dukla 1961, Jan Palach, Všechno bude, Colette, Po strništi bos, Bába z ledu a desítky dalších. 

„Pro americkou odbornou veřejnost je český film stále pojem. České snímky mají své znalce a milovníky, a v New Yorku tomu není jinak. Diváci se zajímají o současný vývoj naší kinematografie, rádi se setkávají s českými režiséry a dalšími filmovými protagonisty. Zahraniční filmová prezentace Českých center je jednou z klíčových oblastí, ve které se snažíme podpořit povědomí o současném životě a realitě v naší zemi, zároveň také přispět k prosazení českých filmařů na mezinárodní filmové scéně.“ Pavla Niklová, ředitelka Českého centra New York, 2013 

Vedení Českého centra New York 

Prvním ředitelem ČC New York byl Petr Poledňák, který později vedl nakladatelství FORUM, obchodní sekci Barrandov Studio a v roce 2014 založil vzdělávací společnost Seminaria. Rozhovor s Petrem Poledňákem z roku 1998 si můžete přečíst zde na straně 3. V srpnu 1999 nastoupil na post ředitele Přemysl Pela, současný ředitel Českého centra Londýn. Následně vedla centrum Iva Karolina Raisinger, kterou následovala dlouholetá zaměstnankyně Českých center Monika Koblerová, jež má bohaté zkušenosti z pražského ústředí (zde byla po dva roky i pověřena řízením celé sítě Českých center) a nyní je ve vedení Českého centra Bratislava. Marcel Sauer před New Yorkem vedl i České centrum Vídeň. Marcela Sauera vystřídal Petr Fejk, známý vedením pražské Zoologické zahrady hlavního města Prahy. Pavla Niklová před vysláním do USA pracovala například v Divadle Archa nebo Židovském muzeu v Praze. Poté vedla Václav Havel Library Foundation a začala i spolupráci s Bohemian Benevolent & Literary Assosiation. Rozhovor s Pavlou Niklovou je k dispozici zde. V roce 2014 se z českého velvyslanectví ve Washingtonu do ČC New York přesunula diplomatka Barbara Karpetová. Článek o této pozoruhodné ženě si můžete přečíst zde. V současné době vede centrum žurnalista a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu či ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina. Rozhovor, který dal Českému rozhlasu ve svých začátcích ve funkci ředitele ČC New York je k dispozici k poslechu zde. Vystoupil například i v DVTV v období pandemie Covid-19. 

Významné osobnosti 

Michael Beckerman, Katelyn Bouska, Divadlo Archa, Alex Dowis, Jan William Drnek, Natálie Drtinová, Véronique Firkusny, Jiří Havelka, Jan Hřebejk, Petr Janda, Marta Jandová, Ivan M. Jirous, Václav Klaus, Nela H. Kornetová, Kryštof, Mig 21, Adam Plachetka, Jana Sibera, Petr Sís, Jan Smigmátor, Andrew Singer, Pavel Šporcl, Tata Bojs, Tros Sketos, Helena Třeštíková, Vladimír 518, Miloš Vystrčil, Terezie Zemánková, Kimberly Zarecor, Alex Zucker, Ester Pavlů, Markéta Gebrian, Ahmad Hedar, Marie Lukáčová, Radovan Síbrt, Jindřich Jindřich, Michal Hrůza, Ivan Rollinger, Lukáš Vízek, Michal Lukeš, Jan Potměšil, David Ondříček, Klára Issová, Daniel Hrbek, Jiří Tichota, Dana Kyndrová, Alex Dowis, Tony Ducháček, Karel Růžička, Jiří Kalfař, Lukáš Hoffman, Adam Vačkář, Jan William Drnek, Kateřina Steinerová, Natálie Kocábová, Jiří Bartovanec, soubor Brněnského národního divadla, Martin Musil, Veronika Vejvodová, Martin Kratochvíl a Tony Ackerman, Věra Ondrašíková, Vlasta Redl, Tomáš Kačo, Iva Pfeiffer, Ondřej Havelka and his Melody Makers, Krištof Kintera, Kristýna Malovaná, Eva Růžičková, Klára Šípková, Zuzana Skulová, Petra Soukupová, Miloš Urban, Pavel Mandys 

new-york.czechcentres.cz