Založení Českého centra Haag / Rotterdam
Nizozemsko
České centrum (ČC) Haag bylo založeno na konci roku 1993 a jeho zřízení bylo schváleno Ministerstvem zahraničních věcí Nizozemska nótou z 15. 6. 1994, která oficiálně potvrzuje jeho založení přijímací zemí. Proto datujeme oficiální vznik rokem 1994.
Zpočátku vedle organizování kulturních akcí napomáhalo českým firmám navazovat obchodní kontakty s nizozemskými podnikatelskými subjekty a podporovalo rozvoj cestovního ruchu mezi oběma zeměmi. Zřízením ČC Haag byla pověřena Jitka Stavinohová a na jeho aktivitách se zpočátku podílela také Dana Braunová.
První kulturní akcí byl vánoční koncert kytaristy Lubomíra Brabce v prosinci 1993 za účasti vedoucího zastupitelského úřadu v Haagu Jozefa Brauna, honorárního generálního konzula Oldřicha Uttendorfského a ředitele protokolu nizozemského Ministerstva zahraničních věcí Stanislause van der Posta.
Prostory
České centrum Haag sídlilo od svého založení v prostorách českého velvyslanectví v Haagu, kde mělo k dispozici kancelář v přízemí budovy. Po přesunu z Haagu v roce 2009 následné České centrum Rotterdam sídlí v multifunkční budově Goethe-Institutu situované v centru města Rotterdam v blízkosti významných místních kulturních institucí. Má zde k dispozici dvě kanceláře. Vzhledem k tomu, že centrum působí po celém Nizozemsku, vrací se s programem i do Haagu, kde může pro venkovní výstavy využít také plot českého zastupitelského úřadu a rezidence velvyslance.
Kulturní program
Významem a pestrostí v prvních letech činnosti ČC vynikly České dny v Haagu v roce 1996, během kterých v Nederlands Dans Theater pod záštitou Jiřího Kyliána vystoupil Pražský komorní balet vedený Pavlem Šmokem, proběhla výstava divadelní scénografie kurátorky Heleny Albertové, retrospektiva filmů Jiřího Menzela za jeho účasti, výstava animované tvorby Jiřího Trnky, Karla Zemana a dalších ze sbírek Krátkého filmu a souborná výstava mistrů české grafiky za účasti Oldřicha Kulhánka. Výjimečný a nezapomenutelný byl večer ve Stedelijk Museum v Amsterdamu věnovaný Karlu Teigemu s vystoupením nizozemských umělců inspirovaným písmeny Nezvalovy Abecedy a taneční kompozice Milči Mayerové. Velký úspěch zaznamenala putovní výstava fotografií Václava Havla „V. Havel disident a V. Havel prezident“ za účasti fotografů Tomkiho Němce a Bohdana Holomíčka.
Po nástupu ředitele Jaroslava Kantůrka v roce 1997 pokračovalo ČC v bohaté kulturní nabídce, za zmínku stojí nesčetné akce ve spolupráci s partnerskými městy (Romský festival s koncertem Věry Bílé, HaDivadlo, Czech Press Photo, česká grafika, česká architektura, atd.). Obrovský úspěch přinesla spolupráce s Mezinárodním loutkářským festivalem v Dordrechtu s výstavou loutek, vystoupením souboru Tineola či studentů DAMU. Kulturní manifestace Škoda a umění v roce 2000 představila široké spektrum výtvarných umělců na pozadí historických vozů Škoda.
V roce 2002 převzala vedení Dáša van der Horst, která do programu přinesla nový fenomén debat na podporu občanské společnosti. Významná byla spolupráce na festivalu Pražské jaro v Assenu v roce 2006 s výstavou Bořka Šípka, kterou zahájil Václav Havel, a vystoupením špičkových umělců a souborů napříč všemi žánry (Teatr Novogo Fronta, Divadlo bratří Formanů, Hradišťan, Boni Pueri, Gabriela Demeterová, Dana Kyndrová, Jáchym Topol, atd.). Dáša van der Horst se také zasloužila o zapojení Českého centra do právě vznikajícího nizozemského klastru sdružení evropských kulturních institutů EUNIC v 2006.
Na konci roku 2006 se ředitelkou stala Petra Prinsová, která iniciovala přestěhování kanceláře do Rotterdamu. Nepřehlédnutelným projektem byl festival Pražské jaro REVISITED, který připomněl události roku 1968 (pouliční performance divadla Kvelb, filmová přehlídka, výstava fotografií Bohumila Dobrovolského, přednášky, debaty a prezentace knihy Pražské jaro – Praagse lente REVISITED, v níž se přes třicet významných českých a nizozemských osobností podělilo o své vzpomínky na rok 1968).
Po Petře Prinsové převzala vedení Hana Schenková, dlouholetá zaměstnankyně Českého centra, která plynule navázala na své předchůdkyně a předchůdce, využila svých kontaktů a znalostí místního prostředí a v čele ČC stojí dodnes. Z tohoto období stojí za zmínku spolupráce s filmovým muzeem EYE na několika multižánrových projektech, výstavy architektury (Český funkcionalismus, Vila Tugendhat, atd.), literární projekty, realizace muralu v rámci českého předsednictví v EU v roce 2022. Nepřehlédnutelná je i role ve sdružení EUNIC, spolupráce s Muzeem Jana Amose Komenského v Naardenu či místními univerzitami.
Vedení Českého centra Haag / Rotterdam
První ředitelkou Českého centra (v Haagu) byla Jitka Stavinohová. Zasloužila se nejen o vybudování ČC v Nizozemsku, ale iniciovala i založení samostatné kanceláře CzechTourism (tehdy České centrály cestovního ruchu) v Amsterdamu. První tři roky působila Jitka Stavinohová v centru prakticky sama, až v roce 1996 nastoupily Hana Schenková (pozdější ředitelka ČC od roku 2011) a Petra Prinsová, která byla v letech 1997 – 2002 první ředitelkou zahraniční kanceláře České centrály cestovního ruchu v Amsterdamu a v letech 2006 až 2011 vedla České centrum. Jitku Stavinohovou v roce 1997 na ředitelské pozici vystřídal diplomat Jaroslav Kantůrek, který následně přesídlil na post ředitele Českého centra Stockholm a později působil i ve funkci generálního ředitele Českých center. V roce 2002 nastoupila do čela ČC Haag Dáša van der Horst, která po rozdělení republiky vstoupila do diplomacie, působila v Jeruzalémě a Ramalláhu a po ukončení své mise v Haagu například vedla českou pobočku Amnesty International. Následovala již zmíněná Petra Prinsová, dlouholetá zaměstnankyně ČC, které se během jejího vedení přestěhovalo z Haagu do Rotterdamu. Od roku 2011 je v čele centra její dlouholetá kolegyně Hana Schenková.
Významné osobnosti
Jitka Bret Srbová, Jana Hojdová, Patrik Antczak, Slávek Horák, Jan Bodnár, Eliška Cílková, Oskar Helcel, Marek Šindelka, Jan Škrob, Pavel Vančát, Markéta Baňková, Lenka Glisníková, Kateřina Kotyk, Pavla Horáková, Pavel Vančát, Dagmara Abtová, Sarah Atzori, Jindřich Andrš, David Bartoš, Filip Bloem, Tomáš Bojar, Sergej Josef Bovkun, Diana Cam Van Nguyen, Natalie Dufková, Martin Gabriel, Eva Garajová, Tomáš Halík, Jip Hilhorst, Kateřina Konarovská, Pavel Kořínek, Karina Kottová, Zuzana Kučerová, Luis Maly, Lucie Sedláčková Půlpánová, Valentino Russo, Miroslav Sekera, Bertrand Schmitt, Leonie Schneider, Roland Spitzer, Marek Šindelka, Marko Škop, Libor Štichauer, Alice Tabery, Pavel Vančát, Eva Voortman-Šimánková, Radka Weiserová, Andrea Benková, David Böhm, Michal Bregant, Michaela Čapková, Jiří Franta, Tomáš Elšík, Kristýna Květová, Zuzana Kučerová, Pamela Kuťáková, Viktorie Langer, Thom Artway, Jan Neckář, Václav Neckář, Jan Novák, Petr Novotný, Karel Poupě, Jaroslav Rudiš, Dagmar Sedláčková, Miroslav Sekera, Marek Šindelka, Eduard Šístek, Alice Zárubová Tabery, Daniel Vadocký, Pavel Vančát, Tomáš Vrba, Pražský komorní balet, Tomki Němec, Bohdan Holomíček, Věra Bílá, HaDivadlo, soubor Tineola, Bořek Šípek, Václav Havel, Teatr Novogo Fronta, Divadlo bratří Formanů, Hradišťan, Boni Pueri, Gabriela Demeterová, Dana Kyndrová, Jáchym Topol, divadlo Kvelb