Založení Českého centra Stockholm
Švédsko
Naše jediné České centrum (ČC), které máme v severských zemích, bylo založeno v roce 1997, ale již v roce 1996 odjela s pověřovacími listinami Pavla Veličkinová do Švédska, aby zařídila prostory a zajistila organizaci prvních akcí.
Slavnostního zahájení v roce 1997 se chopil Zdeněk Lyčka, který byl jmenován prvním ředitelem. To se uskutečnilo 10. června 1997 za účasti náměstka ministra zahraničních věcí ČR Hynka Kmoníčka a ředitele Správy Českých center Vladimíra Kollera.
V rámci zahájení činnosti centra se uskutečnila vernisáž výstavy Stefana Milkova, známého jako jednoho z představitelů umělecké skupiny Tvrdohlaví, a generačně i výrazově spřízněného Petra Jareše.
Prostory
Během prvního roku své existence sídlilo centrum ve dvou kancelářích tehdejšího sídla českého velvyslanectví v ulici Floragatan. Objemná brutalistní budova z roku 1972 byla dílem architekta Jana Bočana. Po rozdělení státu a odchodu pracovníků nově vzniklého velvyslanectví Slovenska se objekt stal pro Česko nerentabilní a Ministerstvo zahraničních věcí jej prodalo. Po rekonstrukci nově zakoupeného domu v sousedící ulici Villagatan podle projektu architekta Josefa Pleskota bylo v areálu nového úřadu již počítáno s prostory pro ČC.
České centrum získalo k užívání od ambasády budovu bývalých stájí, které se nacházely v areálu velvyslanectví. Prostory prošly kompletní rekonstrukcí a plně vyhovovaly momentálním potřebám. Takzvaný Domeček měl k dispozici polyfunkční výstavní sál pro 50 osob a informační kancelář pro veřejnost s knihovnou a videotékou.
V roce 2018 se centrum přestěhovalo do co-workingového komplexu přímo v centru města a přizpůsobilo se lokálním podmínkám. České centrum Stockholm sdílelo prostor budovy The Castle společně se Svenska Institutem, designéry, freelancery, IT developery a dalšími kreativními profesionály. Inspirovalo se švédským modelem spolupráce, který byl již úspěšně aplikován v institucích jako Goethe-Institut nebo Instituto Cervantes.
V roce 2022 se z finančních důvodů centrum stěhovalo znovu. V současnosti obývá dvě kanceláře v ulici Åsögatan.
Kulturní program
První významnou akcí, která představila nové ČC, resp. Česko, byl společný projekt s velvyslanectvím v prostorách terminálu stockholmského letiště Arlanda na jaře 1997. Společně s ČC se během celodenní prezentační akce představili čeští exportéři a zastoupení ve Švédsku (např. Plzeňského Prazdroje, ČSA ap.), proběhly prezentace s diskusemi o českém kulturním dědictví a česko-švédských vztazích.
Ve stejném roce se Česko prostřednictvím ČC poprvé zapojilo v roli nové kandidátské země EU do kulturního projektu Delegace EU ve Stockholmu, nazvaném Okna do Evropy, a to venkovní výstavou kreseb karikaturisty Vladimíra Jiránka v Královském sadu v centru Stockholmu.
V prvních letech se týmu Českého centra se Zdeňkem Lyčkou v čele podařilo uskutečnit řadu vynikajících projektů.
„Během působení ve funkci ředitele jsem v Historickém muzeu ve Stockholmu ‚recykloval' výstavu ‚Mucha a Bílek' v rámci projektu Stockholm – město kultury 1998 a navíc se mi v jižním Švédsku podařilo zrealizovat výstavu čtyř pláten Muchovy Slovanské epopeje v Malmö Konsthall v jižním Švédsku: Slované v Pravlasti, Mont Athos, Apoteóza z dějin Slovanstva a Slavnost Svantovítova na Rujáně.“ řekl o své činnosti ve Stockholmu Zdeněk Lyčka na online přednášce pro studenty Filozofické fakulty Univerzity Karlovy 16. prosince 2020.
A my dodáváme, že tato výstava se uskutečnila ve spolupráci s Galerií hl. m. Prahy a byla zařazena do oficiálního programu „Stockholm 98 – hlavní město evropské kultury“.
Jedním z prvních nejzajímavějších počinů byl v roce 1998 internetový přímý přenos čtení básní Lawrence Ferlinghettiho z pražského kostela U Salvátora. České centrum se tak stalo průkopníkem ve streamování dlouho před covidovou krizí.
Oblíbenou akcí, ke které se ČC Stockholm připojilo, byl Český pivní festival ve Stockholmu. Česká pivnice u Švejka vedená českým majitelem každoročně vyhlašovala soutěž o nejlepší točené pivo. Ředitel Lyčka nechal nainstalovat v pivnici „pro příjemnou pohodu a lepší přemýšlení“ výstavu reprodukcí české kubistické kresby.
České centrum se občas připojilo k aktivitám v sousedních skandinávských zemích, jako např. Týden českých filmů v Dánsku.
Další významnou akcí, kterou třeba zmínit byl Český festival v Norrköpingu k výročí sametové revoluce. Ten se konal u příležitosti desátého výročí sametové revoluce a zaměřil se především na představení české klasické hudby, grafiky, fotografie, filmu a pantomimy.
Festival zahájila výstava grafických listů Václava Hollara. V kulturním středisku Louis de Geer byly k vidění hned 3 fotografické výstavy Architektonické skvosty českého baroka Vladimíra Uhra, Listopad 1989 Dany Kyndrové (za její osobní účasti) a Czech Press Photo ’98. Norrköpinské kino Harlekinen hostilo přehlídku nejnovějších českých filmů a celý tento maraton uzavřelo dětské divadelní představení Cvokařinky v podání skupiny Cvoci.
Jaroslav Kantůrek nabídl švédskému publiku například českou poezii v rámci komponovaných večerů. Pod názvem Procházka současnou českou a slovenskou poezií se posluchači seznámili s tvorbou Nadi Ambrožové, Jána Frátrika, Jindřicha Jílovského, Huberta Kindla, Natálie Kocábové a dalších. ČC se rovněž podílelo na švédském turné Jáchyma Topola. Topol četl své básně ze sbírky Miluji Tě k zbláznění, z nichž některé do švédštiny přeložila Hagar William-Olssonová.
V roce 2002 se ČC zúčastnilo hudebního festivalu v Junsele (na hranicích Laponska), který byl věnován české hudbě a výtvarnému umění. Český film se za vedení Jaroslava Kantůrka dostává více do povědomí a stále více festivalů, přehlídek a kulturních akcí s filmovými projekcemi zaznamenává českou účast. Za všechny zmiňme přehlídku Nový evropský film, celé série retrospektiv českých autorů, Arktický filmový festival či pravidelné projekce na Českém centru.
Úspěšným byl cyklus přednášek o České republice na Stockholmské univerzitě, který zahájila putovní výstava Krásy a tajemství České republiky. S představováním Česka jako kulturní a moderní destinace navázalo ČC v rámci Českých dnů v Östersundu a Měsíce české kultury v Královské knihovně ve Stockholmu. Putovním a logisticky velmi náročným projektem byla výstava nazvaná Český a slovenský politický exil, která ve Švédsku zaznamenala značný úspěch.
Působivou a unikátní se stala retrospektivní výstava Scénograf Josef Svoboda o životním díle jednoho z nejslavnějších světových scénografů a zakladatele Laterny magiky. Výstavu doprovodil i dokumentární film o tomto géniovi moderní scénografie. V následujícím roce se v rámci výstavy Loutky Michaely Bartoňové a Antonína Müllera díky Českému centru uskutečnilo několik loutkových představení.
Zajímavým počinem byl výměnný projekt sedmi českých a švédských výtvarníků v důlních prostorách Kiruny a Ostravy. Pravidelnými se staly účasti Českého centra na Dni Evropy, Evropském dni jazyků a European Jazz Nights.
Střídající Lucie Svobodová zúročila ve Stockholmu zkušenosti z Paříže a dostala Česko a České centrum do širokého povědomí švédské kulturní scény.
Jedním z jejích nejrozsáhlejších projektů byl Projekt Československo 1968. Jednalo se o pásmo kulturních akcí, jejichž vrcholem byla slavnostní vernisáž výstavy fotografií s tematikou let 1968 a 1989.
Lucie Svobodová velmi úspěšně provedla České centrum Stockholm prvním předsednictvím ČR v Radě EU. České centrum představilo Švédsku všechny předsednické i přidružené projekty s obrovským mediálním dopadem.
ČC se rovněž zapojilo do Dnů mezinárodní literatury, kdy pozvalo spisovatele Jáchyma Topola na autorské čtení a pódiový rozhovor.
Rok 2009 byl doslova nabitý velkolepými akcemi, které si České centrum tehdy připravilo. Z těch největších zmiňme Český jazz ve Švédsku (série koncertů Milana Svobody, Jany Koubkové a Rudyho Linky), Czech Made (výstava děl tří mladých sklářek Anny Polanské, Lady Semecké a Barbory Křivské) či další z velkých projektů 1989 + 20 = 2009 aneb 20 let po pádu železné opony. Pod touto matematickou hříčkou se skrývá skutečně velký projekt Českého centra, který zastřešuje výročí revolučních událostí prostřednictvím výstav Revoluční plakát a Praha očima tajné policie, koncertu Vlasty Třešňáka, prezentace české literatury po r. 89 na knižním veletrhu v Göteborgu a uvedení filmu Občan Havel.
České centrum nezanedbávalo ani své aktivity v oblasti filmu. Logo centra tak bylo možné vidět na plakátech Festivalu animovaného filmu FIA ve Stockholmu, na Götteborgském mezinárodním festivalu, na Mezinárodním festivalu krátkých filmů v Uppsale a řadě dalších.
Naprostý unikát se povedl Lucii Svobodové, když ve spolupráci s Alenou Činčerovou a kinem Bio Rio uvedla švédskou premiéru Kinoautomatu. Multimediální projekt režiséra a technologického vizionáře Radúze Činčery se poprvé ve své funkčnosti představil ve Švédsku.
Tým Českého centra se dlouhodobě zabýval propagací a prezentací českých autorů, jejich děl, překladů do švédštiny a jejich představením švédskému publiku. Perfektní akcí, na které byla možnost českou literaturu představit v plné kráse, byl Český literární podzim. V rámci akce mohli návštěvníci navštívit řadu literárních přednášek a autorských čtení u příležitosti uvedení překladů románů Michala Ajvaze Druhé město, Jaroslava Rudiše Nebe pod Berlínem a Emila Hakla O rodičích a dětech ve švédském nakladatelství Aspekt.
Literární dílo, resp. divadelní hry Václava Havla byly, jsou a budou vždy žádaným artiklem. Stockholmské městské divadlo (Stockholms Stadsteater) ve spolupráci s Českým centrem Stockholm nastudovalo dvě hry Václava Havla: Audience a Odcházení. Obě představení zaznamenaly fenomenální mediální dosah.
České centrum rovněž připravilo zcela originální výstavu s názvem Franz Kafka a Bruno Schulz – mistři z rozhraní. Jednalo se o výstavu unikátních fotografií, dokumentů, originálních výtvarných děl a ilustrací ze života a tvorby obou spisovatelů, jejichž popularita a světová známost vynesla Česko, resp. Československo na mapu světa.
Dobovým artefaktem byl zajímavý počin s názvem Solidaritet 68 / Solidarita 68 – výstava, jež tvoří dobové dokumenty dokazující solidaritu Švédského království s okupovaným Československem. Pod záštitou Jana Káry, velvyslance ČR ve Švédsku a Petra Kmece, velvyslance SR ve Švédsku.
Nelze vynechat ani akce pro mladé publikum. Švédské publikum si mohlo prohlédnout výběr z tvorby české graffiti skupiny CAP. Projektem Zlé zprávy se snažili přilákat k české kultuře i užší, až okrajové části kulturní sféry.
A i když je Skandinávie kolébkou designu, představit práci Maxima Velčovského a jeho skupiny byla prostě nutnost. Výstava Folkform a Maxim Velčovský – Industriální intervence uvedla švédské designérské duo Folkform a českého designéra Maxima Velčovského. Ti ve společném česko-švédském projektu představili současné trendy v oblasti sklářského designu.
S Lucií Svobodovou České centrum vyrostlo a ze začátečnického kulturního institutu se zrodilo moderní centrum přinášející kulturu malé země ve velkém stylu.
Během působení Aleny Schagen se podařilo se více propojit s přehlídkami designu a ukázat sílu českého designu v zemi, kde je tato disciplína doma. Podařilo se tak představit několik českých studií a kreativních skupin na Stockholm Design Week či Helsinki World Design Capital a prezentace výstav Brilliant by Design či OKOLO – Subjects of Interest.
Rovněž český film se podařilo udržet v nastavené úrovni a dále spolupráci s partnery prohlubovat. Česká kinematografie tak byla k vidění na festivalu krátkých experimentálních filmů REX 2012, již tradičně na festivalu v Uppsale a dokonce došlo i na švédskou premiéru digitálně zrestaurované kopie Markéty Lazarové. Fenomenální úspěch však zaznamenala Retrospektiva Karla Zemana. Přehlídka osmi jeho celovečerních filmů zářila ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö a navštívilo ji několik tisíc diváků.
Hudba se v průběhu let stala zaběhlým a žádaným artiklem v celém jejím spektru. Návštěvníci Czech Invasion ve Stockholmu a v Malmö tak mohli navštívit koncerty kapel Tata Bojs a Sunflower Caravan, Stockholm často navštěvoval se svými vystoupeními i jazzový kytarista David Dorůžka. Velký úspěch zaznamenal koncert Collegia Mariana.
„Skvělé Collegium Marianum představilo pečlivý výběr z díla proslavených, ale ve Švédsku naprosto neznámých českých barokních skladatelů. Sám jsem, ač odborník, řadu z nich neznal, a jsem moc rád za tuto pestrou ochutnávku úžasných autorů v tak precizním provedení.“ Peter Pontvik, ředitel festivalu Stockholm Early Music, ve vysílání Švédského rozhlasu 2, 5. 6. 2014
České centrum mělo v oblasti literatury rozhodně na co navázat, takže veškeré akce tohoto zaměření byly již předem úspěšné. Ať to byla přednáška Jaroslava Balvína ‚Česká literatura po roce 2000‘, autorské čtení Petry Hůlové, křest švédského vydání knihy NANOBOOK či účast Jáchyma Topola na literárním večeru STANZA v Malmö.
Díky Aleně Schagen se ve Švédsku otevřely opět další dveře a naše společné kulturní vztahy se staly pevnějšími.
Pátá v pořadí, Zuzana Kabelková si převzala České centrum v roce 2017, kdy před ní stálo několik obrovských výzev. Jednak to byl rok 2018 - výročí 100 let založení republiky, kterým prošla s naprostou elegancí a nonšalancí. Veškeré hlavní projekty i ty přidružené představila švédskému publiku důstojně a Švédové to náležitě ocenili.
Ještě než začaly oslavy výročí, podařilo se Českému centru v čele s novou ředitelkou několik skvělých počinů. Na scéně královské opery ve Stockholmu se odehrála Janáčkova Jenůfa, na čemž ČC spolupracovalo. Na designovém veletrhu Formex se uskutečnila výstava českých šperků Hand Made Dreams a podařilo se představit Magdalénu Platzovou na knižním veletrhu v Göteborgu.
V roce 2019, v době kdy se plíživým tempem blížil Covid-19, stihli ještě vystavit na dobu 3 měsíců Růžový tank Davida Černého v rámci Bienále Örebro. Doprovodný programem byla fotografická výstava Jiřího Jírů, výstava k sametové revoluci Dany Kyndrové a umělecké dílo Lucie Frýdlové.
Pandemická opatření přicházela postupně a poznamenala České centrum Stockholm výrazněji až v posledním čtvrtletí. K nejvýznamnějším projektům patřila Slow Fashion Show a „zero waste“ přehlídka ve spolupráci s UJEP.
Po skončení pandemie se ČC vrátilo k aktivní činnosti a jedna z prvních akcí byl tzv. VELVET RUN & WALK, což byla (a stále je) tradiční připomínka výročí sametové revoluce formou běhu, chůze a setkání.
Pravidlem se rovněž stala účast na KULTURNATT (Kulturní noc). Tato tradiční Stockholmská kulturní noc, kde ČC prezentuje českou kulturu ve spolupráci se zastupitelským úřadem Stockholm, se stala pravidelnou součástí programu Českého centra. Každý rok si pro návštěvníky připravuje jiný program.
Současný ředitel Michal Brenner se vydal zase jinou cestou, snaží se přiblížit modernímu mladému Švédovi a přináší do Stockholmu nejnovější trendy Česka a české kultury.
Vedení Českého centra Stockholm
Prvním ředitelem Českého centra Stockholm byl Zdeněk Lyčka, zaměstnanec MZV a přední odborník na skandinávské země. Po Lyčkovi převzal centrum pod svou správu ostřílený matador Českých center Jaroslav Kantůrek. Své působení na Českých centrech započal jako ředitel ČC Haag, zkušenosti zúročil ve Stockholmu a práci pro centra završil jako generální ředitel. Neméně zkušená byla i jeho nástupkyně Lucie Svobodová. Bývalá spolupracovnice Václava Havla, zakladatelka ČC Paříž a jeho první ředitelka a autorka původního loga Českých center se stala třetí ředitelkou ČC Stockholm. Po ní se vedení centra ujímá bývalá zaměstnankyně ústředí Českých center, Alena Schagen. Alenu vystřídala marketingová guru Zuzana Kabelková a v současné době vládne v této severské zemi hudební manažer Michal Brenner. Opomenout nesmíme ani několik kolegyň, které se o centrum staraly v době tzv. střídání ředitelů. Poděkování patří Lucii Aberg, Heleně Stiessen a Marii Strakové.
Významné osobnosti
Petr Pithart, Ivan Klíma, Petr Borkovec, Petr Halmay, Vladimír Suchánek, Ivan Bukovský, Lubomír Pešek, Jaroslava Těšínská, Martin Kasík, Jitka Hosprová, Adam Skoumal, Ensemble Martinů, Hana Hegerová, Emil Viklický, Marta Kubišová, Josef Svoboda, Brněnský dechový kvintet, Jiří Menzel, Arnošt Lustig, Michal Ajvaz, Jaroslav Rudiš, Oldřich Šembera, Ivana Štenclová, Jakub Hora, Josef Škarka, Tamara Moyzes, Guma guar, A.M. 180 Collective, Jiří Slíva, Jan C. Löbl a kolektiv UJEP, Eva Lustigová, Tomáš Červinka, Judita Matyášová, Mirek Peřina, Bohumír Stehlík, Toybox, Klára Tellnerová, Michaela Pavlátová, Lenka Dusilová & Baromantika, Hana Rezková, Veronika Janátková, Petra Hůlová, Václav Hynčík, Martina Timková, Martina Poliačková, Jana Jarkovská, Zdeněk Holý, Vojtěch Jurík, Miloslav Šmídmajer, Helena Marie-Anna Jonášová, Long Vehicle Circus, Viktor Kolář, Jindřich Štreit, Štěpánka Bieleszová, Vladimír Birgus, Václav Podestát, Dita Pepe, Martin Lanži, Štěpán Rak, Hana Varadzinová, Vojtěch Brtnický, Eliška Vavříková, Iva Pekárková, Darina Alster, Milan Kohout, Karíma Al-Muhtarová