Založení Českého centra Varšava

Historie Českého centra (ČC) Varšava sahá až do roku 1949, kdy na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 10. března 1947 mezi Polskem a Československem vznikla instituce, původně nazvaná Československé informační středisko (Czechosłowacki Ośrodek Informacyjny).  

Instituce se dlouhá léta jmenovala Československé kulturní středisko (Ośrodka Kultury Czechosłowackiej), vydávající v 70. letech vlastní zpravodaj, a poté Československé kulturní a informační středisko (Czechosłowackiego Ośrodka Kultury i Informacji).  

To, že se kulturní středisko stalo pro Poláky symbolem československé kultury, dokládá i svědectví polského novináře Eugeniusze Smolara pro Paměť národa o období vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968:

„Naše skupinka z Varšavské univerzity, která ještě byla na svobodě, se rozhodla se nedat, a také bránit čest polského národa a vyjádřit svou solidaritu s Čechy. Dvacátého druhého srpna, tedy den po invazi, jsme začali pokládat květiny u československého kulturního střediska v Marszalkowské ulici ve Varšavě. Policie nás samozřejmě honila a odstraňovala ty květiny, ale Varšavané to pochopili a začali také přinášet květiny. Neříkám, že masově, ale asi 100 osob se toho zúčastnilo.“ 

Štětín 

V Polsku až do roku 1997 působila i pobočka ve Štětíně, která byla zmíněna již v Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o činnosti kulturních a informačních středisek, která vešla v platnost 7. června 1983: „Na území Polské lidové republiky uskutečňují svoji činnost Československé kulturní a informační středisko ve Varšavě a Československé kulturní a informační středisko ve Štětíně jako pobočka střediska ve Varšavě.“ O konkrétních aktivitách Českého centra se nám však bohužel nedochovaly záznamy. 

Ředitelem ČC Štětín byl Jindřich Jirásek, dlouholetý pracovník Československého kulturního střediska ve Varšavě a Štětíně, později obchodní rada Velvyslanectví ČR ve Varšavě, který velkou část svého života věnoval česko-polským vztahům. 

Prostory 

V letech 1949 až 1956 sídlilo na ulici Wyzwolenia 6 a posléze, až do roku 1993, na ulici Marszałkowské 77/79.  

V roce 1993 se v důsledku rozpadu Československa oddělil Slovenský institut, ale nově vzniklé České centrum sídlilo až do roku 2003 na stejné adrese.  

V tomto roce se České centrum přemístilo do budovy Českého velvyslanectví, do vily Bahrů. Rodina Bahrů získala ve druhé polovině 19. století pozemek na dnešní Aleji růží 16 (dříve 12). V roce 1880 si zde postavila vilu, kterou navrhl architekt Stanisław Adamczewski a která představovala styl novorenesančního paláce. Jednalo se o dvoupodlažní budovu, někdy označovanou jako „italská věžová vila", s dvoupatrovou věží s balustrádovým štítem, u jejíhož úpatí se ve výšce prvního patra nacházela terasa. Již v roce 1881 ale Bahrové svůj dům prodali volyňské šlechtické rodině Załęských. V letech 1920 až 1939 zde sídlilo Československé velvyslanectví. Vila, která byla za války zničena, byla později vystavěna ve stejné podobě znova.

Zde můžete vidět srovnání původní vily, jak vypadala v roce 1938 a její pozdější kopie na fotografii z roku 2022. Po této rekonstrukci se opět stala sídlem Československého velvyslanectví ve Varšavě. V budově nyní kromě Českého centra sídlí rovněž Czech Tourism a využívá ji také nadace Česká škola ve Varšavě. Kromě kancelářských prostor je nyní v budově učebna pro jazykové kurzy a knihovna. 

České centrum Štětín sídlilo na ulici Śląska 38 v činžovním domě postaveném v letech 1892–1893 (fotografie budovy a detailů její výzdoby si můžete prohlédnout na těchto polských webových stránkách). 

Kulturní program 

Kulturní program byl v 90. letech jen jednou z činností Českého centra Varšava. Dalšími úkoly byla podpora exportu a prezentace krajů v Polsku. Kultura si však postupem času vydobyla jasné prvenství. 

Na začátku nového milénia proběhlo literární setkání s Michalem Vieweghem, ČC Varšava se zapojilo do maratonu Nonstop čtení nebo hostilo jednu ze zastávek putovní výstavy EXPO 2005 – Od Bruselu po Aichi. Rezonovalo i téma kulturní integrace ve spojitosti se vstupem Česka do EU. 

Na pozvání Českého centra Varšava přijelo v roce 2006 do Polska divadlo Drak. Představení Tajný deník Adriana Molea se setkalo s ohromným ohlasem diváků ve Varšavě a v Poznani. 

30. výročí Charty 77 připomněla fotografická výstava signatářů Charty 77, která byla vytvořena Českými centry ve spolupráci s agenturou CHOICE IMAGES a putovala po několika pobočkách. V rámci tohoto tematického okruhu proběhly v Českých centrech včetně Varšavy konference a pódiové diskuse s představiteli Charty 77 o vyrovnání se s totalitní minulostí.

V roce 2008, kdy se střídaly na ředitelském postu Renáta Gorecká a Pavla Foglová, přišly do popředí zájmu dvě akce týkající se dvou hlav našeho státu. První byla premiéra divadelní hry Václava Havla Odcházení a druhou prezentace knihy prezidenta Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta. Proběhla i úspěšná výstava vzácných betlémů z Muzea Vysočina v Třebíči.

Významnými akcemi roku 2009, kdy probíhalo i první české předsednictví v EU, byly zejména výstavy Zabaveno – výstava moderního českého výtvarného umění ve Vratislavi prezentující díla 29 českých umělců, a výstava o historii Polsko-české Solidarity ve Vratislavi, pořádaná v rámci oslav 20. výročí pádu železné opony.

Ředitelka Českého centra Pavla Foglová uspořádala v roce 2010 zajímavou akci s názvem Chopin v Čechách ironicky. Jednalo se o výstavu Osvalda Klappera, se kterou se ČC připojilo k mediálně velice sledovanému tématu kulatého výročí polského skladatele Fryderyka Chopina. Výstava byla prezentována na varšavském letišti v příletové hale a později putovala do Legnice, Katowic a Poznaně. Ve stejném roce ČC spoluorganizovalo Rzeszów Carpathia Festival, mezinárodní vokální festival pro mladé zpěváky. Na tomto ročníku vystoupilo se třemi představeními v rámci doprovodného programu také české divadlo KVELB, které si doslova podmanilo celý stotisícový Rzeszów. Na mezinárodním filmovém festivalu Na hranici, pořádaném ve Cieszyně a Českém Těšíně, se promítaly desítky českých filmů z posledních dvou let. Festival byl doplněn o celou řadu doprovodných akcí, od koncertů, přes promítání pod širým nebem, až po výstavy a autorská setkání či přednášky. 

K nejnavštěvovanějším akcím v první polovině roku 2011 patřila účast Národního technického muzea a Techmania Plzeň na obří prezentaci o vědě, technice a vzdělávání  s názvem Vědecký piknik, kterého se zúčastnilo přes 200 vědeckých institucí z celého světa, přičemž Česko bylo v roce 2011 vybráno i pro prezentaci pořádanou Evropskou komisí. Další velkou akcí byla výstava Boží bojovníci. Jan Žižka a husité v bojích s křižáky. Proběhla také pofestivalová designová výstava českého skla Ekoglass 2010 pod patronátem polského i českého ministra kultury a filmové prezentace na festivalech, kde se návštěvnost pohybuje v řádech několika desítek tisíc lidí. ČC Varšava podpořilo vydání 17 českých knih se 17 DVD s filmy podle těchto literárních předloh, které vyšly v celkovém nákladu 340 000 ks v nakladatelství Agora s logem ČC Varšava. Úspěšné byli i festivaly: literární festival Měsíc autorského čtení nebo hudební festival Rzeszów Carpathia Festival. 

České centrum se kolem roku 2013 soustředilo na pronikání do velkých kulturních institucí, kde mělo v úmyslu prezentovat české umění, design, literaturu, historické a politologické myšlení. Podařilo se položit základy spolupráce s několika desítkami z nich po celém Polsku. Zároveň došlo k propojení řady českých a polských aktérů, kteří se dosud neznali. Důraz byl kladen na velké akce, pořádalo se několik velkých filmových přehlídek, jako byla retrospektiva kompletní tvorby Jiřího Menzela v kině Iluzjon, přehlídka českých dokumentů ve Varšavě a několika dalších městech nebo Týden českého filmu v kině Kultura. ČC podpořilo existenci českého stánku na třech nejvýznamnějších knižních veletrzích a příjezd známých spisovatelů a v neposlední řadě propojení pražského Žižkova s varšavskou čtvrtí Praga. Pomohlo také uspořádat několik velkých výstav výtvarného umění: Stanislav Kolíbal, Jiří Kolář, Jiří Kovanda a Eva Koťátková, ale zorganizovalo i zajímavý cyklus árií Operní čtvrtky. 

„Spisovatel a znalec díla Bohumila Hrabala Tomáš Mazal vchází na největší varšavský stadion a do očí ho z tribuny udeří devítimetrový banner „HRABAL 100 let“. Nepřišel na fotbal, ale na největší polský knižní veletrh, který se koná v ochozech a na trávníku této kyklopské stavby. Navštíví ho 65 tisíc osob, všichni uvidí Hrabalovo jméno, vinoucí se po tribuně, scéna jako vystřižená z jeho knihy. Všichni také projdou rozměrnou výstavou černobílých fotografií zpodobujících autora, jeho přátele, Boudníka i Kersko. Tomáš pádí k stánku s českými knihami podepisovat své Cesty s Bohumilem Hrabalem, které právě vyšly polsky, a předvést studentům multimediální pořad Via Hrabal. Na trávníku ve stanu se promítají hrabalovské filmy. Je rok Hrabala a ČC dosáhlo toho, že celý veletrh je ve znamení tohoto spisovatele. Žádný jiný světový autor tu nic takového nemá.“ Výroční zpráva Českých center 2014 o stém výročí narození Bohumila Hrabala 

V roce 2015 ČC Varšava organizovalo velké filmové akce, především úspěšný festival nových dokumentů České dokumenty, prosím!, který probíhal ve Varšavě, Poznani a Vratislavi a přilákal zhruba 500 návštěvníků, dále kompletní přehlídku filmů Karla Zemana, Týden českých filmů v kině Praha, pravidelný cyklus České středy v kině Wisla, či snímky na Svátku němého filmu. Velkoryse byl pojat Rok Jana Husa v Polsku a ČC spoluorganizovalo několik vědeckých konferencí o této významné osobnosti a uspořádalo výstavu, která putovala celý rok po Polsku. Výrazným činem byla účast české vědy na popularizačním Vědeckém pikniku a kniha Jak chutná Polsko s textem ředitele ČC Petra Janyšky.

Největším projektem roku 2016 byla rozsáhlá přehlídka filmů československé Nové vlny s názvem Rebelové kamery. Výstavy organizované ČC Varšava putují v rámci spolupráce s regiony po celém teritoriu, výjimkou nebyly ani výstavy věnované Janu Husovi a Karlu IV. Kromě vlastních projektů ČC přispívá i na kvalitní akce dalších institucí, zejména v oblasti výtvarného umění a designu. Za rok 2016 lze zmínit např. velkou výstavu české fotografie 20. a 21. století v Opoli nebo výstavu o undergroundu v bývalém východním bloku v Muzeu umění v Lodži. 

Těžištěm programových aktivit Českého centra Varšava v roce 2018 napříč polským teritoriem spočívalo v iniciování a realizaci velkých mezioborových kulturních akcí k „osmičkovým výročím“ (vznik ČSR v roce 1918; Pražské jaro a vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968). Proběhla například Filmová přehlídka Rok protestu. 1968 v evropském kině. ve Varšavě a její ozvěny v Lodži. Jednalo se o mezinárodní filmový projekt k výročí roku 1968, iniciovaný ČC Varšava. Promítalo se zde 6 filmů z 60. let minulého století a 6 filmů současných, reflektujících události 60. let v exponovaných evropských zemích. Konal se i Česko-polský literární podzim 1918– 2018. V rámci varšavského klastru evropských kulturních institutů EUNIC bylo ČC  Varšava koordinátorem řady projektů a Taťjana Langášková byla zvolena od ledna 2019 jeho předsedkyní.  

V roce 2019 intenzivně spolupracovalo ČC Varšava vedle českého zastupitelského úřadu a polských partnerů i s polskými bohemisty, českými polonisty a Českou školou ve Varšavě. V programové oblasti se vedle klasické spolupráce v oblasti filmu, literatury a hudby ČC zaměřilo především na realizaci vlastních projektů k výročí roku 1989 v celém teritoriu. Byly to například: Dialog. Angažovanost prostřednictvím kultury před rokem 1989 a po něm v Białymstoku, Pozor, Češi! (panelové diskuse na téma rok 1989 a sametové revoluce ve Vratislavi) nebo mezinárodní konference Doba utopií 1989 – jak si pamatujeme a jak vykládáme pád komunismu? 

Pandemická krize v roce 2020 zásadně ovlivnila partnerskou, programovou i marketingovou komunikaci: způsobila posouvání či rušení plánovaných termínů, akcent na on-line či hybridní formáty. Festival Česko-polské literární jaro se konal v okleštěné virtuální podobě; fyzicky bylo možné uspořádat pouze část jeho podzimní edice. Pozitivní aspekt přineslo přenesení kurzů češtiny do on-line prostředí, tímto byli osloveni studenti po celém Polsku, nejen v hlavním městě. Vedle on-line prezentace kulturních aktivit v Česku se podařilo vytvořit vlastní grafiku a videa. Výrazně stoupl počet fanoušků FB, byl založen Instagram. Významná událost na konec: díky iniciativě varšavského magistrátu se podařilo pojmenovat prostor před Českým centrem a od konce října 2020 nese oficiálně název náměstí Václava Havla. 

Pandemie zásadně ovlivnila organizaci a chod Českého centra Varšava i v roce 2021, nicméně kombinace on-line a prezenčních formátů proběhla úspěšně. Projektu Číst Havla, jenž byl prezentován i on-line, se zúčastnilo 7 polských osobností. V tomto formátu proběhl také Vědecký piknik. Úspěšný byl tradičně 7. ročník soutěže Cena Susanny Roth (31 účastníků). Výrazně stoupl počet fanoušků Facebooku a Instagramu. V rámci Roku Václava Havla se konala řada akcí v celém polském teritoriu (konference, putovní výstava, filmové projekce, diskuze) a na náměstí Václava Havla byla odhalena pamětní deska. Nejrozsáhlejší akcí bylo hostování ČR na Varšavském knižním veletrhu organizovaném ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou. 

V první polovině roku 2022 úspěšně probíhaly akce literární (Karol Sidon, Petr Hruška, Marie Iljašenko, Literatura na hranici), hudební (Noc žen) i filmové (Kino na Hranici). Se značným úspěchem byla realizována soutěž Cena Susanny Roth, která tradičně budí u polských zájemců velký ohlas a je každoročně doprovázena odborným seminářem. I tento rok získalo České centrum Varšava pro vítěze soutěže podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v podobě tří stipendijních pobytů na Letní škole slovanských studií v Česku. Pokračovala výborná spolupráce s Českou školou bez hranic, katedrou slavistiky Varšavské univerzity a dalšími tradičními partnery, mimo jiné: Mazovský kulturní institut, Kino na hranici, Institut reportáže Mariusze Szczygieła, polský Pen klub nebo kulturní centrum ZAMEK v Poznani. S Galerií Arsenal v Bělostoku realizovalo ČC Varšava 4 české výstavy, a sice Anny Hulačové, Evy Koťátkové, Mothers Artlovers a fotografie Lukáše Jasanského a Martina Poláka. Byla zahájena i spolupráci s několika školami z různých koutů země.  

Druhé české předsednictví v Radě EU bylo vítaným impulsem pro pořádání různorodých akcí s cílem přinést  co nejširšímu polskému publiku ukázku současné české umělecké tvorby i reflexi sociální problematiky. Ve Varšavě, Opolí, Poznani, Kamenné Hoře, Vratislavi, Bělostoku a Řešově probíhal celý rok bohatý kulturní program: běh diplomatů, dva open air koncerty Police Symphony Orchestra, festivaly, autorská setkání, diskuze, soutěž pro školy, muraly ve 3 destinacích a výstavy (Aerobic, Laboratoř budoucnosti, Zátopek, CZECH IN, Nomad, Stroj na navrácení empatie, Tady a teď, SDGs: Innovations for a Sustainable Future). 

Vedení Českého centra Varšava 

Řediteli a ředitelkami Českého centra Varšava v novodobé historii byli Milan Glaser (1992–1994), Irena Krasnická (1994–1998), Zbyšek Ondřeka (1998–2004), Renáta Gorecká (2004–2008), Pavla Foglová (2008–2012), Petr Janyška (2012–2016), Taťjana Langášková (2017–2023) a nyní, od 1. února 2023, ČC Varšava vede Petr Vlček. Rozhovor s Petrem Vlčkem coby Hostem Studia B můžete zhlédnout zde. 

Ředitelem Českého centra Štětín byl Jindřich Jirásek. 

Významné osobnosti 

Radka Denemarková, Barbora Gregorová, Anna Freimanová, Jiří Kovanda, Petr Vlček, Lucie Lomová, Barbora Čermáková, Jiří Ptáček, Petra Hůlová, Daniela Dostálková, Linda Dostálková, Renata Putzlacher-Buchtová, Apolena Rychlíková, Tereza Boučková, Monika Granja, Jiří Žák, Jozef Mrva, Pavel Vangeli, Dorota Barová, Trio, Jiří Červenka, Adéla Elbel, Libuše Jarcovjáková, Ivo Kahánek, Lukáš Kokeš, Pavel Kořínek, Vojtěch Kovařík, Jan Vytiska, Michaela Koudelková, Ondřej Kundra, Marek Rubec, Prof. Vladimír Šlapeta, Dr. Zuzana Fellegi, Ivana Myšková, Petr Borkovec, Marie Iljašenko, Josef Formánek, David Böhm, Jiří Franta, Milan Pekař, Bára Prášilová, Lukáš Jabůrek, Tomáš Mazal, Václav Špalek, Vít Havránek, Veronika Svobodová, Jakub Matějka, Jan Jeništa, Jarmila Poláková, Jan Čižmář, Bohdan Bláhovec, Martin Janíček, Tomáš Procházka, Karel Ksandr, Vlastimil Volák, Zdeněk Zavičák, Petr Vilgus, Martin Foret, František Frances, Petr Wagner, Vojtěch Havel, Irena Havlová, Radim Kopáč, Pavel Štourač, Mikuláš Novotný, Vladimír Drápal, Antonín Tesař, Michal Kráčmer, Dana Nekardová, Kateřina Bartošová, Jan Svatoš, Jaromír Hanzlík, Kateřina Lukášová

warsaw.czechcentres.cz