Založení Českého centra Moskva

V roce 1993 se otevřelo České centrum Moskva, které by v letošním roce rovněž oslavilo 30 let své činnosti. Jeho úkolem bylo prezentovat českou kulturu ruským občanům. Od března 2022 došlo kvůli ruské agresi na Ukrajině k pozastavení veškeré činnosti Českého centra v Moskvě. 

Prostory  

České centrum sídlilo v prostorách Českého domu na ulici Julia Fučíka.

Kulturní program 

České centrum se zabývalo celým segmentem kultury, přinášelo svému publiku nejenom to nejlepší z výtvarného či scénického umění, tance či divadla, ale i filmu, hudby, architektury či fotografie. Ruští návštěvníci centra mohli vidět výstavy designu, módy či šperku a nahlédnout s námi i do historie – naší i jejich.

Český film je v postkomunistických zemích velice oblíbený a má své fanoušky ještě z dob minulých. České centrum během své činnosti uspořádalo celou škálu filmových představení, klubů, retrospektiv či přehlídek českého filmu. Populární byla třeba Česká filmová desítka, kdy diváci mohli zhlédnout 14 českých filmů z let 1920–2000. Celá retrospektiva vyvrcholila koncertem Jaromíra Nohavici a byla prezentována v Nižním Novgorodě. Velký úspěch zaznamenal také retrospektiva československých filmů 60. let Zlatá šedesátá. V rámci českého předsednictví ve skupině V4 zorganizovalo České centrum ve spolupráci s uměleckou agenturou Cool Connections a kulturními instituty Polska, Maďarska a Slovenska Festival středoevropského animovaného filmu V4. 

Velký úspěch si vydobyl filmový festival současného filmu Czech In, který trval téměř 11 let. Festival se konal v Moskvě, Petrohradě a Nižním Novgorodě. Na prvním ročníku festivalu byl představen výběr českých filmů posledních dvou let, mimo jiné filmy oceněné Českými lvy – Pouta, Kawasakiho růže, Protektor a Kuky se vrací. 

I v Moskvě se připojili k oslavám prvního českého předsednictví v Radě EU. Na výběr projektů ze společné nabídky se podívejte zde.

V rámci doprovodného programu se představilo Klicperovo divadlo z Hradce Králové s Havlovou hrou Odcházení, která byla uvedena v moskevském divadle na Tagance. Dalším projektem uvedením pod hlavičkou předsednictví byla Sametová revoluce: 20 let poté, což byla mezinárodní konference na téma dvacetileté zkušenosti s transformačními procesy ve střední a jihovýchodní Evropě. 

Pilířem podzimního programu Českého centra Moskva v roce 2011 byl festival Skvělá izolace: Československá neoficiální kultura let 1968–1989 věnovaný kultuře a společenskému dění v ČSSR v letech 1968–1989, jehož spoluorganizátorem byl ZÚ Moskva. Vrcholem tohoto festivalu byla výstava Josefa Koudelky Invaze 68, která se uskutečnila v moskevské galerii bratří Loumièrů.  

Ani v Moskvě se nezapomnělo na Noc literatury. Například v roce 2011 představilo  České centrum publiku osobnost a dílo spisovatele Bohumila Hrabala a jeho přítele grafika Vladimíra Boudníka. Známí ruští herci a básníci přečetli úryvky z Hrabalova díla a zároveň proběhlo zahájení výstavy 60 originálních grafik Vladimíra Boudníka. Nocí literatury konané v bývalé továrně na papír (kulturní centrum Projekt Fabrika) provázel znalec Hrabalova díla Tomáš Mazal.  

Významnou událostí se stal koncert Plastic People of the Universe v rámci premiéry hry Rock´n´roll britského dramatika Toma Stopparda. Téhož roku program Českých center navázal na inscenaci divadelní hry Rock´n´roll britského dramatika českého původu sira Toma Stopparda. Návštěvníci měli možnost účastnit se doprovodných akcí Českého centra. (Vystoupení skupiny Plastic People v moskevském klubu „China town“. Stoppardova hra je částečně skupině věnována.)

Česká literatura je v Rusku velmi oblíbená a čeští autoři hojně překládaní. České centrum se natrvalo usadilo jako partner na Mezinárodním veletrhu intelektuální literatury NON/FICTION. Veletrhu se často zúčastnili hosté z Česka, například spisovatel Jaroslav Rudiš, básník a performer Igor Malijevský, nakladatel Martin Souček za společnosti Arbor Vitae či zpěvák Mikoláš Chadima. Dny české literatury (které uváděl spisovatel, překladatel, písničkář a předseda českého PEN-klubu Jiří Dědeček) propojilo ČC s centrálně organizovanou Nocí literatury a se Dny české kultury u krajanského spolku Mateřídouška v osadě Kirillovka u  Novorossijska. Velmi úspěšné bylo literární čtení spisovatele, dokumentaristy a cestovatele v  Rusku, autor románů „Cesty na Sibiř“ (Magnesia Litera 2008) a „Vrač“ (2010) Martina Ryšavého. 

Osobnost Václava Havla byla v tomto období i v tehdy ještě demokraticky smýšlejícím Rusku velmi populární a proto byl naprostou diváckou senzací Festival Václav Havel v našich dnech. V rámci festivalu se uskutečnila celá řada akcí – proběhl vzpomínkový večer v divadle MTJUZ, konference Havlovská čtení v Centru Andreje Sacharova, výstava fotografií Oldřicha Škáchy a další akce.  

Tak jako v Bratislavě, Tel Avivu a Madridu, i zde proběhl fenomenální koncert skupiny The Tap Tap. Za podpory zastupitelského úřadu a ve spolupráci s ruskou nadací Perspektiva, která se věnuje pomoci tělesně postiženým a s pomocí dalších partnerů a sponzorů, uspořádalo ČC Moskva v divadle Natalii Sac dobročinný koncert skupiny The Tap Tap.  

Retrospektivní výstava Pavla Brázdy byla zahájena v prestižní moskevské galerii Proun v uměleckém centru Vinzavod. Představila tvorbu malíře Pavla Brázdy, na které byla představena jeho tvorba 20. a 21. století. Další podobnou výstavou byla unikátní výstava Miroslava Šaška. Společným úsilím Českého centra Moskva, Francouzského institutu a nadace Miroslava Šaška v Moskvě tak byla otevřena světově první posmrtná výstava významného českého ilustrátora a kreslíře Miroslava Šaška, která se posléze přesunula do Nižního Novgorodu.  

Svou výstavu si přivezl do Ruska i filmový mág Jan Švankmajer. Výstava Jana Švankmajera byla jednou z nejvíce navštěvovaných výstav v Moskvě. I její umístění v prestižní soukromé galerii Garáž znamenalo pro veřejnost, že jde o výjimečnou akci. V rámci výstavy se uskutečnila i beseda za účasti autora, o kterou projevila velký zájem ruská média.  

ČC Moskva stejně jako ČC Tel Aviv pozvalo architekta Martina Rajniše na Mezinárodní festival krajinné architektury Archstojanie, který proběhl v obci Nikola Lenivec v Kalužské oblasti. Na festival se každoročně sjíždějí nejlepší krajinní architekti z celého světa, aby vytvořili stavby na dané téma. V roce 2014 se ho zúčastnilo kolem pěti tisíc lidí. Rajnišovy přednášky na téma Čechy – krajina rozhleden a Strukturální konstrukce z kmínků se změnily v živou debatu o perspektivách levné přírodní architektury a jejích ekologických principů. Pořadatelé Rajniše pozvali, aby nad blaty u vesnice postavil v příštím roce visutý most. 

Ani na módu a design se v Rusku nezapomíná. Na módní přehlídce v Domě módy Vjačeslava Zajceva představili svou tvorbu významní čeští designéři. Součástí módní přehlídky byly ukázky módního designu mladých talentů pod vedením Beáty Rajské a Vjačeslava Zajceva. 

Nejúspěšnějšími akcemi Českého centra Moskva v pozdějších letech byly česko-slovenské projekty spojené se 100. výročím založení Československa: Výstava Brusel v Praze, Picasso ve Varšavě v rámci výstavy Design Next Moskva v CDCH. ČC Moskva zde obdrželo cenu Od idee k prototypu, dále turné Pražského filharmonického sboru, Open festival ČR a výstava Česká hračka včera a dnes. 

O činnosti Českého centra Moskva v posledních letech si přečtěte v rozhovoru s jeho poslední ředitelkou Hanou Skládalovou pro web klasikaplus.cz: 

„Co se týče Českého centra Moskva, zabýváme se prezentací různorodých oblastí kultury, jako je film, hudba – především vážná, jazzová, moderní a folklorní – a také výtvarná a designová tvorba. Současně se zaměřujeme na literaturu: podporujeme vydávání překladů českých autorů v Ruské federaci, z nedávné doby mohu jmenovat například knihu Chladná zem od autora Jáchyma Topola, který osobně přijel do Moskvy pokřtít vydání knihy. Dále připravujeme různorodé výstavy. Podařilo se nám vystavovat ve významném muzeu MAMM (Multimedia Art Museum, Moscow), kde jsme představili například výtvarníka Viktora Pivovarova, a na podzim 2019 jsme uspořádali setkání k třicátému výročí sametové revoluce. Na veletrhu knih Non Fiction jsme uvedli české ilustrátory knih, například Davida Böhma. V průběhu roku 2019 jsme v rámci Ruské federace uspořádali sérii výstav týkajících se literatury – ilustrace: Dvanáct světů, Sto let komiksu, Manamana a tvorba Ondřeje Sekory. Ve spolupráci s naším velvyslanectvím jsme uspořádali společný projekt – venkovní Festival České republiky v Moskvě s návštěvností 55000 diváků. V roce 2020 bude pokračovat již třetím ročníkem. A nedílnou součástí naší činnosti je organizování jazykových kurzů pro cizince. Výuka probíhá ve třech semestrech pro zhruba pět set studentů,“ řekla Hana Skládalová. 

A následně dodává: „V lednu 2020 navštívili Moskvu Beata Rajská, Karolína Mališová, Eva Perkausová a představitelé jablonecké bižuterie a společně jsme pod záštitou pana velvyslance Vítězslava Pivoňky a jeho manželky Moniky Pivoňkové uspořádali na velvyslanectví den českých tradic pro členky IWC (The International Women's Club of Moscow). Tento den se velmi vydařil. V médiích bylo zveřejněno několik pozitivních ohlasů. V lednu 2020 jsme také spoluorganizovali s Českým domem koncert Collegia 1704 s Václavem Luksem. Koncertní sál Zarjaďje v Moskvě hostil mimořádný koncert, po kterém následovaly standing ovation na deset minut. Po koncertě Pražského filharmonického sboru v březnu, kromě tradičního Česko-slovenského plesu, pořádáme i Kongres módy, jehož autorem jsem já a Julie Popová, ředitelka módního domu Slavy Zajceva. V květnu pak proběhne prezentace České republiky v Novorossijsku a Anapě, kde představíme filmový festival Czech In.“ (Klasikaplus.cz) 

Vzhledem k vzájemným diplomatickým neshodám došlo v roce 2020 k vyloučení několika diplomatů a na naší straně to byla právě ředitelka Českého centra Hana Skládalová. Dočasně vedla centrum na dálku z rumunské Bukurešti.  

Od března 2022 došlo kvůli ruské agresi na Ukrajině k pozastavení veškeré činnosti Českého centra v Moskvě. 

Vedení Českého centra Moskva

České centrum Moskva zakládal Milan Sedláček. Před příchodem do Moskvy zakládal České centrum Vídeň. Nakonec svou dráhu v této instituci zakončil jako generální ředitel v roce 2003. Milana Sedláčka střídá v roce 2001 neméně zkušená Kateřina Novotná, pro kterou je tato štace sice první zkušeností s Českými centry, ale určitě ne poslední. Po ročním působení rusisty Tomáše Glance ho střídá teatroložka Vlasta Smoláková, která centrum úspěšně provádí prvním předsednictvím až do roku 2010. Následnou štafetu přebírá bývalá ředitelka Českého centra Praha Dana Brabcová, která vládne Moskvě až do roku 2013.  

V této době se do Ruska navrací Kateřina Novotná, nyní už Bělská a s nabitými zkušenostmi z vedení Českého centra Košice vede centrum celé dva roky. Jejím nástupcem je tichý lingvista Marek Havlíček. Poslední ředitelkou Českého centra se stala Hana Skládalová.

Významné osobnosti 

Robert Vano, Martin Ryšavý, Jiří Dědeček, Jan Gogola ml., Jaromír Nohavica, Dana Kyndrová, Jaroslav Rudiš, taneční skupina Nanohach, zástupci NFA, zástupci Arbor Vitae, Petr Pithart, Jiří Černický, Monika Drápalová, Jiří Strach, Veronika Wolf, David Böhm, Vendula Chalánková, Tomáš Kučerovský, Tomáš Prokůpek, Jan Jeništa, Kateřina Hager, Filip Remunda, Milan Svoboda, Michal Macháček, Miroslav Pošvic, Jana Počtová, Kamila Poláková, Alice Máselníková, Jiří Dvořák, Vít Karas, Jan Šrámek, kapela Fleret, Jáchym Topol, Radek Bajgar, Jakub Kohák, Filip Cíl, Pavel Steidl, Petra Ernyei, kapela Yellow sisters, Beata Rajská, skupina The Tap Tap, Martin Rajniš