Založení Českého centra Praha

Česko

České centrum Praha slavnostně otevřeli dne 20. dubna 2006 náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda, generální ředitel Českých center Jan Bondy, vládní koordinátor prezentace ČR v zahraničí Otto Jelínek, státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Vladimír Zavázal a ředitelka Českého centra Praha Dana Brabcová.

Galerie Českých center v Rytířské ulici © Archiv Galerie Českých center Prostory

České centrum Praha se nacházelo v nově zrekonstruovaných prostorách části bývalého kláštera řádu obutých karmelitánů. Ten stojí při kostele svatého Havla v Praze 1 - Starém Městě jako někdejší konvent řádu. Při původně románském, v době panování Karla IV. goticky upraveném kostele sv. Havla, existoval starší klášter magdalenitek, který v průběhu času zanikl. (zdroj: hrady.cz)

Budova patří v současnosti Ministerstvu zahraničních věcí ČR a stojí v Rytířské ulici, kousek od Stavovského divadla. Šlo o přibližně 100 m² výstavních prostor a přilehlý multifunkční sál s možností jej využít k pořádání besed, tiskových konferencí, přednášek a firemních prezentací. Pro výstavní účely bylo možné využít i přizpůsobený suterén. Po určité období zde také fungovala kavárna Café CZ.

Architektonický záměr interiéru centra byl dílem Alberta di Stefana, Lenky Křemenové a Davida Maštálky. Alberto di Stefano je majitelem galerie Futura a byl zároveň kurátorem zahajovací výstavy Odlet – Lowcost generation, o které se zmiňujeme níže.

Kolem roku 2010 získalo České centrum Praha i další sklepní prostory, které se rovněž využívaly k výstavním účelům. Později se z Českého centra Praha stala Galerie Českých center.

K 1. 1. 2020 bylo České centrum Praha uzavřeno a budova vrácena svému majiteli. Od roku 2023 zde sídlí generální sekretář EXPO a jeho tým. EXPO se rovněž od roku 2023 stalo součástí Českých center.

České centrum Praha dostalo od ledna 2009 rovněž vlastní webové stránky, které zanikly spolu s centrem. Facebookový profil Galerie Českých center však stále můžete navštívit a podívat se, jaké aktivity se zde konaly.

Kulturní program

Hlavní programovou náplní Českého centra Praha bylo fungovat svým způsobem jako informační středisko pro širokou veřejnost, která se jeho prostřednictvím dozví o aktivitách jednotlivých Českých center v zahraničí (ČCZ).

Primárním cílem bylo představovat projekty, které v ČCZ zaznamenaly úspěch (a zároveň bylo možné je ve stejné kvalitě odprezentovat i zde), zahraniční umělce ze zemí, v nichž mají Česká centra svá zastoupení, ale i spolupráce s ostatními kulturními instituty jiných zemí, vyvíjejícími svoji činnost v Česku.

Zahajovací program představil v rámci výstavy Odlet – Lowcost generation nejvýraznější umělce své doby – Krištofa Kinteru, Tomáše Svobodu, Milana Saláka, Kateřinu Vincourovou, Vasila Artamonovova a Jana Kotíka. Česká centra poskytla šesti mladým českým umělcům zpáteční letenku do velkého evropského města, které ještě neznali. Krištof Kintera letěl do Madridu, Tomáš Svoboda do Londýna, Milan Salák do Moskvy, Kateřina Vincourová do Říma, Vasil Artamonov do Paříže a Jan Kotík do Bukurešti. Tamní Česká centra je uvítala a ubytovala. Zůstali tam několik dní a svou spontánní reakci na dočasnou změnu prostředí a kultury měli vyjádřit jedním bleskovým uměleckým projektem, tedy low cost, který by se dal vystavovat po jejich návratu do Prahy. Výstava Odlet Lowcost představovala jejich „suvenýry“.

Druhou akcí připravenou pro otevření nového centra byla Noc literatury. Tento literární happening pro širokou veřejnost, který proběhl v roce 2006 na devíti místech v centru Prahy, dosáhl takového úspěchu, že v současné době se připravuje již 17. pražský ročník a projekt se rozšířil i do mnoha Českých center v zahraničí a zhruba 80 míst v Česku. O projektu se můžete dozvědět více zde.

Jedním z pravidelných projektů se stal diskuzní pořad Salon Ljuby Fuchs navazující na tradici salónů, kde se lidé navzájem setkávali a seznamovali. Hostitelka a moderátorka Ljuba Fuchs v něm představovala svým hostům známé osobnosti kulturního života.

Rok 2009 s sebou přinesl celou sérii projektů připravených pro předsednictví Radě EU. Tyto projekty měly svou premiéru právě zde, v Českém centru Praha, a reflektovaly významná výročí a témata spojená s rokem 2009, jako jsou dvacetileté výročí od pádu železné opony, páté výročí vstupu České republiky do EU, výročí úmrtí Bohuslava Martinů, rok kreativity a inovací a další významné události. O všech projektech, které byly představeny českému publiku v Českém centru Praha v rámci prvního předsednictví, si můžete přečíst zde.

Na přelomu tisíciletí, kdy se komiks stal fenoménem a jeho popularita byla na vrcholu, vytvořilo kurátorské duo Eva Janáčová a Radim Kopáč výstavu s názvem Umění komiksu, Komiksovost v umění. Součástí expozice byl interaktivní prostor vytvořený přímo pro prostor galerie Českého centra Praha umělcem Karlem Jerie. Výstavu doprovázely workshopy pro děti a komentované prohlídky obou autorů. Následně se výstava vydala na tour po Českých center v rámci kulturního programu prvního předsednictví.

Prostor centra byl otevřen i pro akce, které nebyly přímo spojeny s ČCZ. V roce 2015 měli návštěvníci možnost zhlédnout multimediální výstavu Cabani: 20 let práce pro MFF Karlovy Vary. České centrum Praha rovněž připravilo scénickou show a pohled do zákulisí jejích příprav v multimediální expozici dokumentující originální tvorbu Michala a Šimona Cabanových pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.

Přehled většiny výstav naleznete v archivu portálu Artmap.

Vedení Českého centra Praha

Zakládající ředitelkou byla Dana Brabcová, která již v minulosti vedla České centrum Bukurešť a po ČC Praha řídila úspěšně i České centrum Moskva. Danu Brabcovou vystřídala na postu ředitelky ČC Praha Jolana Součková. Po jejím 2,5 letém působení se na postu ředitele vystřídali od roku 2013 až do uzavření centra Lukáš Matásek, Zdeněk Lyčka a Renata Talacková.

Významné osobnosti

Josef Bolf, Jiří Grus, Karel Jerie, Adolf Lachman, Lucie Lomová, Michal Machat, Vojtěch Mašek, Džian Baban, Petr Nikl, Jaromír 99, Jaroslav Rudiš, Martin Velíšek, Cabani, Krištof Kintera, hosté v Salonu Ljuby Fuchs